Diskuzní fórum

Reakce na :

Zdravím.

Opožděně jsem chtěl napsat, po svém příspěvku o rozhodčích "rozhodujících" zápasy, že p. Zelinka i p. Paták rozhodovali souboj Sparta -Plzeň férově. Obávám se, že byli všichni - včetně managementu Synot ligy - pod takovým tlakem, že si nic jiného nemohli. resp. nechtěli dovolit. Nyní p. Zelinka v Příbrami opět dokázal to, co před lety p. Jech, jak jsem na to vzpomínal. Penalta dobrá...
Nicméně obdivuji Luboše Kozla i všechny hráče, když vidí, že rozhodčí jsou "starkovci", že se nepoperou... K ničemu by to nebylo, ale kdo to má pořád vydržet?
Doufám, že se mužstvo moc nezmění, protože po roce, dvou,t řech se dá mluvit o tom, že si mužstvo "sedne". A rád bych věřil, že i to čtvrté místo - jak o tom v jiném gardu mluvil p. Paukner, díky mu za vše, je pro Duklu dosažitelné.
Všem držím palce a děkuju. Ať žije Dukla!

Reakce na :

Vážení přátelé.
Po prohře s Jihlavou v letošním ročníku jsem si řekl, že si dám pauzu. Nevím, zda se nedařilo, to se stane, zkrátka mě výkon mrzel. I proto jsem se na Spartu těšil; říkal jsem si, že přece jen rozhodčí nebudou dirigovat zápas, jako už mnohokrát, aby si Sparta přišla na tři body – k čemu jí budou? Asi aby nebyla až třetí...
Překvapilo mě, že přišlo méně diváků, než na Slavii, byť že sparťanští fanoušci převažovali stejně jako slávisté, o něčem to ale vypovídalo. Po konci jsem však znovu pochopil, proč lidé na fotbal sponzorovaný ještě stále sázkovou kanceláří (!) nechtějí chodit. A na předem domluvené divadlo a ne na sport chodit dál nebudou. Počty lidí na všech stadionech o tom vypovídají.
Obdivuju fotbalisty současné Dukly už delší čas a to z mnoha důvodů. První z nich je, že výtečný trenér Luboš Kozel a spol. musí už po řadu let takřka každý půlrok zapracovávat do mužstva nové hráče. A po nedlouhém čase se to podaří, protože systém, který prosazuje, je útočný, kolektivní fotbal. I proti sebesilnějšímu soupeři. Když se kluci snaží, resp. jim to jde, je to radost. Takže za to díky.
Obdivuju je však ještě víc za to, že dokážou existovat v nespravedlivém světě dnešní ligy. Bonmot, že fotbal se nehraje na trávníku, ale úplně jinde, je tragickou pravdou. Udržet nervy na uzdě proto musí vyžadovat hodně přemáhání, zvlášť když se ukáže, že k vítězství či dobrému výsledku nestačí vést třeba 3:1.
Komedie, kterou řídil zvlášť od 59. minuty pan Kocourek, o tom také svědčila. Hodnocení každého faulu či pseudofaulu otočil proti Dukle. Když to nepomáhalo, po 80. minutě přitvrdil. Costa držel oběma rukama před zraky pomezního Beauguela, pískal se útočný faul našeho hráče. Z vymyšleného faulu na mnohonásobného simulanta, reprezentanta Krejčího padl vyrovnávající gól. O závěrečné frašce nemluvě. Divadelník reprezentant Lafata přece nemůže dostat dvě žluté, to by Sparta už neměla dneska koho postavit. No a jak zvítězit? Přece penalta, při prodloužení o 3. minuty v 6. minutě nastavení, to také patří do dějin. Navíc po faulu Jiráčka měla být – kdyby rozhodčí chtěl – hra přerušena, říkali experti. Jenže to by Sparta přišla o 2 body a Plzeň by vedla o 13! A na Letné by mohla slavit titul, to by byla tragédie, že.
Připomnělo mi to právě Plzeň na Julisce loni 15. března. Plzeň jsme mleli, ale pan Jílek musel zapískat dokonce 2 penalty, jinak by Plzeň nevyhrála 2:3. Nedivím se, že kluci porazili Jablonec 6:1. Dobře si pamatuju, jak vedli v Jablonci 3:1 a nakonec v 89. minutě pan Jech zapískal penaltu, aby měly Peltovy děti, tehdy ambiciózní, aspoň bod.
Pan Jech je vůbec klasa. Když jsme hráli 2. ligu, bylo to na Julisce 18. května 2008, to měl pan Starka s Příbramí ambice na 1. ligu, Jak by se mu to také nepodařilo, když Dukla sice vedla, pak bylo před koncem „najednou“ vyrovnáno a známý už pan Jech v 89. minutě - podobně jako pan Kocourek, ten si ještě pár minut počkal, ještě totiž nebylo vyrovnáno – písknul penaltu, vidím to jako dnes, nikdo nechápal za co, a bylo: 1:2. Příbram šla do ligy.
O Spartě nemluvě. Šel jsem si sednout na židli hostů na Letnou v neděli 23. srpna 2015. Pan Zelinka pískal tak, že takřka po každém útoku Dukly se stálo – a hráči, ba i Sparťané, se divili, co se vlastně píská. No přece zastavení útoku. A pomezní? Ten mával praporkem faul, ještě Duklák ani míč nezasáhl. Sparta byla rychlejší, vyhrála 2:0, ale s notnou pomocí tří černých mužů.
Co mě mrzí ještě víc je, že rádoby sportovci – reprezentanti se chovají jako falešní hráči. Pan Kovařík rád zapískal Lafatův skok plavný v Teplicích 21. března 2015, jak jinak, v 89 minutě, a reprezentant Dočkal, ostatně jako na Dukle, jistil důležité 3 body. Jací to jsou ale reprezentanti, když Lafata, jistě střelec excelentní, se zesměšňuje na konci kariéry skoro pořád. i na Dukle. Kdo jiný by to sehrál? O Krejčím jsem se zmínil, touha jít ven je silná... Zkrátka být reprezentantem je věc prestiže, budoucího angažmá, dobré smlouvy na plat – fotbal přece řídí peníze a ne sportovní fair play.
A co Váchova ruka s Olomoucí? Ani tu by Sparta bez rozhodčího Patáka a spol. neporazila. A trenér Šťastný ani neřekl, že hrát rukou u brankové čáry nad hlavou, to se učí už žáci, že je to chyba. Ne tak reprezentant Vácha.
„Sparťanské“ letité výsady si osvojila i další mužstva, nebo spíš jejich majitelé? Jde přece o dnešní i budoucí peníze. Onen pan Paták a spol. nechal přece zvítězit Plzeň se Zlínem po jasné Petrželově ruce. Proč asi dohrávají soupeři „mistrovské“ Plzně teď obvykle v deseti? Že by rozhodovali hráči? Ne, na hřišti rozhodují rozhodčí: Kocourek, Jech, Zelinka, Kovařík, Paták... Parta spolehlivá.
Ale míč je kulatý a země se točí dál. Tak snad bude – někdy za delší čas – líp.
Omlouvači říkají, že fotbal je takový, jako je celá společnost, ať se nedivím. Proč „nám“ ale nevadí, že nevítězí spravedlnost a fair play?
Zrovna jsem si přečtl, že Plzeň: Sparta: Zlenika, Paták...

Reakce na :

Vážení přátelé.
Jako dejvickej kluk, který šel s tátou pomáhat brigádně stavět stadion Na Julisce, mám od té doby ke klubu vztah. Vzpomínám si, jak jsme čekali u východu z malé dnešní tribunky na Pavlise, Masopusta, Nováka, Pluskala, potom na Viktora, Gajdůška, Nehodu a mnoho dalších fotbalistů, včetně Honzy Bergera, kteří rozdávali radost ze hry. Zážitky z utkání s Ajaxem, kde nastoupil mladičký Johann Cruyff – proč na to při jeho odchodu žádný novinář neupozornil?, na boje s Benfikou Lisabon, na vítězství nad Evertonem v mrazu, podobně jako nad VfB Stuttgart a mnoho dalších si nesu v srdci.
Po prohře s Jihlavou v letošním ročníku jsem si řekl, že si dám pauzu. Nevím, zda se nedařilo, to se stane, zkrátka mě výkon mrzel. I proto jsem se na Spartu těšil; říkal jsem si, že přece jen rozhodčí nebudou dirigovat zápas, jako už mnohokrát, aby si Sparta přišla na tři body – k čemu jí budou? Asi aby nebyla až třetí...
Překvapilo mě, že přišlo méně diváků, než na Slavii, byť že sparťanští fanoušci převažovali stejně jako slávisté, o něčem to ale vypovídalo. Po konci jsem však znovu pochopil, proč lidé na fotbal sponzorovaný ještě stále sázkovou kanceláří (!) nechtějí chodit. A na předem domluvené divadlo a ne na sport chodit dál nebudou. Počty lidí na všech stadionech o tom vypovídají.
Obdivuju naše fotbalisty
Obdivuju fotbalisty současné Dukly už delší čas a to z mnoha důvodů. První z nich je, že výtečný trenér Luboš Kozel a spol. musí už po řadu let takřka každý půlrok zapracovávat do mužstva nové hráče. A po nedlouhém čase se to podaří, protože systém, který prosazuje, je útočný, kolektivní fotbal. I proti sebesilnějšímu soupeři. Když se kluci snaží, resp. jim to jde, je to radost. Takže za to díky.
Obdivuju je však ještě víc za to, že dokážou existovat v nespravedlivém světě dnešní ligy. Bonmot, že fotbal se nehraje na trávníku, ale úplně jinde, je tragickou pravdou. Udržet nervy na uzdě proto musí vyžadovat hodně přemáhání, zvlášť když se ukáže, že k vítězství či dobrému výsledku nestačí vést třeba 3:1.
Komedie, kterou řídil zvlášť od 59. minuty pan Kocourek, o tom také svědčila. Hodnocení každého faulu či pseudofaulu otočil proti Dukle. Když to nepomáhalo, po 80. minutě přitvrdil. Costa držel oběma rukama před zraky pomezního Beauguela, pískal se útočný faul našeho hráče. Z vymyšleného faulu na mnohonásobného simulanta, reprezentanta Krejčího padl vyrovnávající gól. O závěrečné frašce nemluvě. Divadelník reprezentant Lafata přece nemůže dostat dvě žluté, to by Sparta už neměla dneska koho postavit. No a jak zvítězit? Přece penalta, při prodloužení o 3. minuty v 6. minutě nastavení, to také patří do dějin. Navíc po faulu Jiráčka měla být – kdyby rozhodčí chtěl – hra přerušena, říkali experti. Jenže to by Sparta přišla o 2 body a Plzeň by vedla o 13! A na Letné by mohla slavit titul, to by byla tragédie, že.
Spolehlivá parta: Kocourek, Jech, Zelinka, Kovařík, Paták...
Připomnělo mi to právě Plzeň na Julisce loni 15. března. Plzeň jsme mleli, ale pan Jílek musel zapískat dokonce 2 penalty, jinak by Plzeň nevyhrála 2:3. Nedivím se, že kluci porazili Jablonec 6:1. Dobře si pamatuju, jak vedli v Jablonci 3:1 a nakonec v 89. minutě pan Jech zapískal penaltu, aby měly Peltovy děti, tehdy ambiciózní, aspoň bod.
Pan Jech je vůbec klasa. Když jsme hráli 2. ligu, bylo to na Julisce 18. května 2008, to měl pan Starka s Příbramí ambice na 1. ligu, Jak by se mu to také nepodařilo, když Dukla sice vedla, pak bylo před koncem „najednou“ vyrovnáno a známý už pan Jech v 89. minutě - podobně jako pan Kocourek, ten si ještě pár minut počkal, ještě totiž nebylo vyrovnáno – písknul penaltu, vidím to jako dnes, nikdo nechápal za co, a bylo: 1:2. Příbram šla do ligy.
O Spartě nemluvě. Šel jsem si sednout na židli hostů na Letnou v neděli 23. srpna 2015. Pan Zelinka pískal tak, že takřka po každém útoku Dukly se stálo – a hráči, ba i Sparťané, se divili, co se vlastně píská. No přece zastavení útoku. A pomezní? Ten mával praporkem faul, ještě Duklák ani míč nezasáhl. Sparta byla rychlejší, vyhrála 2:0, ale s notnou pomocí tří černých mužů.
Co mě mrzí ještě víc je, že rádoby sportovci – reprezentanti se chovají jako falešní hráči. Pan Kovařík rád zapískal Lafatův skok plavný v Teplicích 21. března 2015, jak jinak, v 89 minutě, a reprezentant Dočkal, ostatně jako na Dukle, jistil důležité 3 body. Jací to jsou ale reprezentanti, když Lafata, jistě střelec excelentní, se zesměšňuje na konci kariéry skoro pořád. i na Dukle. Kdo jiný by to sehrál? O Krejčím jsem se zmínil, touha jít ven je silná... Zkrátka být reprezentantem je věc prestiže, budoucího angažmá, dobré smlouvy na plat – fotbal přece řídí peníze a ne sportovní fair play.
A co Váchova ruka s Olomoucí? Ani tu by Sparta bez rozhodčího Patáka a spol. neporazila. A trenér Šťastný ani neřekl, že hrát rukou u brankové čáry nad hlavou, to se učí už žáci, že je to chyba. Ne tak reprezentant Vácha.
„Sparťanské“ letité výsady si osvojila i další mužstva, nebo spíš jejich majitelé? Jde přece o dnešní i budoucí peníze. Onen pan Paták a spol. nechal přece zvítězit Plzeň se Zlínem po jasné Petrželově ruce. Proč asi dohrávají soupeři „mistrovské“ Plzně teď obvykle v deseti? Že by rozhodovali hráči? Ne, na hřišti rozhodují rozhodčí: Kocourek, Jech, Zelinka, Kovařík, Paták... Parta spolehlivá.
Ale míč je kulatý a země se točí dál. Tak snad bude – někdy za delší čas – líp.
Omlouvači říkají, že fotbal je takový, jako je celá společnost, ať se nedivím. Proč „nám“ ale nevadí, že nevítězí spravedlnost a fair play?