V Dukle jsi působil skoro 4 roky, jak budeš vzpomínat na celý klub a na léta, která jsi zde strávil?
Čas v Dukle pro mě bude navždy nezapomenutelným. Dukla je můj první profesionální tým. hodně jsem toho tady zažil a spoustu jsem se toho tady naučil. Byl jsem zde 4 roky, což rozhodně není krátká doba. Těžko se mi vyjadřuje, co všechno pro mě Dukla znamená. Asi nejlepší přirovnání je, že Dukla je pro mě něco jako blízký přítel.
V 18 letech jsi opustil svou zemi a přestěhoval jsi se na jiný světadíl, do České republiky, abys zahájil svou profesionální kariéru v Dukle. Jak těžká byla pro tebe tato chvíle? Opustit vše co znáš, udělat velký krok do neznáma…
Nebudu říkat že to nebylo těžké, protože to na mě všechno hodně působilo. Jazyk, jídlo, všechno bylo jiné než v mé zemi a bylo nepředstavitelně těžké žít sám daleko od svých přátel a rodiny. Je těžké se s tím vším vyrovnat, asi to nikdy nejde úplně…
Než jsi se dostal do A-týmu, hrál jsi za rezervu a ještě před tím za kategorii U19. Co nejdůležitějšího jsi se musel pro fungování v mužské kategorii naučit a co pro tebe bylo důležité poznat?
Co jsem považoval za důležité, bylo poznat tvrdý český styl hry, místní styl života a celkově poznat konkurenci, která je zde v profesionálním prostředí. A myslím, že jsem se jako člověk naučil i pokoře, to je důležité nejen pro kariéru, ale i pro život.
Ve FNL jsi debutoval proti Blansku a hned 8 dní poté jsi vstřelil svůj první gól v lize (proti Třinci - pozn. redakce). Vzpomeneš si na svůj první gól?
Jasně. Pamatuji si na svůj první profesionální zápas, i na svůj první gól. Byl to opravdu zvláštní a nezapomenutelný zážitek, nikdy na to nezapomenu.
Jak se stalo, že jsi dal gól tak brzy po svém debutu? Dobře ses aklimatizoval? Zvykl jsi si tak rychlena druhou nejvyšší soutěž?
Od trenéra (Roman Skuhravý - pozn. redakce) jsem dostal spoustu příležitostí, cítil jsem důvěru a naštěstí jsem se toho chopil hned na začátku dobře. Trenér s námi všemi vycházel velmi dobře, s hráči, trenéry i s dalším personálem. Bylo snadné se přizpůsobit a zapadnout.
V mužském A-týmu jsi strávil čtyři roky a odehrál jsi 63 zápasů, na jaký moment v Dukle za tu dobu nejraději vzpomínáš?
Nejradši vzpomínám na zápas s Příbramí. Nastoupil jsem, a poprvé v kariéře jsem vstřelil dva góly v jednom zápase. Navíc jsme zápas vyhráli. Na tu velkou radost, kterou jsem měl, opravdu nemůžu zapomenout a moc rád na ní vzpomínám.
Tvoje poslední slova pro všechny fanoušky a příznivce Dukly…?
Milí fanoušci Dukly, jsem velmi vděčný za to, že jste nás hráče vždy podporovali. Vážím si toho, že i když jsem byl z cizí země a jiné kultury, přijali jste mě velmi dobře a moc se mi mezi vámi líbilo. Vždy na vás budu myslet, na fanoušky Dukly, a nikdy na vás nezapomenu. Doufám, že zůstanete fanoušky Dukly po zbytek života, tak jako já!