PORTRÉTY Z JULISKYRoman Skuhravý
    FANSHOP

Ohlédnutí za nedělním ceremoniálem

24. 10. 2018 | Redakce

Ohlédnutí za nedělním ceremoniálem

V neděli 21. října vyvrcholily oslavy 70. výročí založení Dukly Praha. Klubu, který se významně zapsal do dějin československého i českého fotbalu, vychoval pro něj řadu světových hráčů a dosáhl pro naši zemi na fotbalovém poli mnoha mimořádných úspěchů, jež se z dnešní perspektivy jeví jako nedosažitelné a neopakovatelné. Při příležitosti domácího ligového utkání s Opavou jsme v rámci těchto oslav veřejně poděkovali vybraným hráčům, trenérům a funkcionářům, kteří úspěšnou historii Dukly Praha spoluvytvářeli. Některým z nich už bohužel pouze in memoriam. Chtěli jsme rovněž vyzdvihnout zásluhy těch lidí, kteří v kritických chvílích fotbalové Dukle rozhodujícím způsobem pomohli, ať už svou oddanou prací či nemalými finančními prostředky, uhájit její existenci a zabránili tak jejímu zániku.

Tento slavnostní akt, na němž se podílela také naše mládež, budoucnost Dukly, proběhl o přestávce ligového utkání a my Vám nyní z něho nabízíme kaleidoskop fotografií s komentářem. Škoda jen, že si pro něj nenašla prostor televize. Devítinásobné nejlepší fotbalisty na trávníku hned tak diváci v Čechách a na Moravě pohromadě asi neuvidí (Ivo Viktor 5x. Ladislav Vízek 2x, Ján Geleta, Jan Fiala).

K 70. výročí založení Dukly Praha dostali vybraní hráči, trenéři, funkcionáři a ti, kdo fotbalové Dukle Praha v klíčových okamžicích její existence rozhodující měrou pomohli, pamětní plaketu GRATIAS BENE MERITUS, což latinsky znamená DÍKY, PLNĚ PO ZÁSLUZE. Je na ní logo Dukly s fotbalovým míčem a na rubu je vyryto jméno oceněného spolu se šatony v klubových barvách Dukly Praha a vavřínovými ratolestmi. A kdo byl mezi oceněnými, kterým fotbalová Dukla děkuje?

Karel Kolský In Memoriam – trenér, který položil základy Dukly Praha, vytipoval mladé talentované hráče Pluskala, Borovičku, Masopusta, Ladislava Nováka, Šafránka, Pavlise, Urbana a během 10 let získal 3 tituly mistra Československa. Pamětní plaketu převzala jeho dcera, Dana Haaseová.

Josef Masopust In Memoriam – držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy, pomáhal Dukle k osmi titulům mistra republiky, několikanásobný vítěz Československého poháru, hráč mužstva světa FIFA a výběru UEFA, 63 reprezentačních zápasů, hrál finále mistrovství světa v Chile, kde vstřelil naši jedinou branku, měl lví podíl na postupu Dukly Praha do semifinále Poháru mistrů evropských zemí v roce 1967, což je zatím největší poválečný úspěch české klubové kopané. Pamětní plaketu převzala jeho žena, Věra Masopustová.

Ladislav Novák In Memoriam - byl dlouho rekordmanem v počtu odehraných reprezentačních zápasů. Sehrál jich od roku 1952 do roku 1966 celkem 75 a v 72 z nich nastoupil jako kapitán. Patřil ve své době k nejlepším levým obráncům na světě, dovedl své mužstvo ke stříbrným medailím na MS v Chile a v roce 1963 při příležitosti 100. výročí založení Anglické fotbalové asociace byl nominován do výběru světa k zápasu s domácí Anglií. Měl mimořádný smysl pro fair play, nikdy nebyl ve své kariéře vyloučen a získal ocenění nejen doma (Cena fair play v roce 1995), ale i na mezinárodním fóru (Mezinárodní diplom za sportovní rytířskost v Paříži). Vedl jako kapitán pražskou Duklu k osmi titulům mistra Československa. Ve své hráčské kariéře se zúčastnil 3 mistrovství světa – to se podařilo v celé naší dosavadní fotbalové historii pouze Svatopluku Pluskalovi a Viliamu Schrojfovi. Po skončení aktivní činnosti se věnoval trenérské práci a byl v ní rovněž velmi úspěšný. Byl posledním trenérem, který dovedl Duklu Praha k mistrovskému titulu. Pamětní plaketu převzala jeho dcera Jitka Sobotíková.

Ivo Urban – obránce, poslední ze slavné generace hráčů Masopustovy éry, který byl jako hráč u šesti titulů Dukly Praha a později jako novinář propagoval své slavné spoluhráče a fotbalové úspěchy Dukly Praha.

Jan Brumovský – útočník, držitel stříbrné olympijské medaile z Tokia a šesti titulů mistra Československa, po skončení kariéry dlouholetý asistent trenérů A mužstva Jaroslava Vejvody, Ladislava Nováka, s nimiž se stal s Duklou ještě 3x mistrem Československa.

Josef Vacenovský – útočník, šestinásobný mistr Československa, čtyřnásobný vítěz Amerického poháru a několikanásobný vítěz poháru československého, hráč, který spolu s dalšími svými spoluhráči hrál semifinále Poháru mistrů evropských zemí v r. 1967.

Miloslav Jícha – legendární tajemník Dukly od roku 1957 do dnešních dnů, nepřetržitě, s výjimkou deseti let, kdy náš klub nehrál vrcholový fotbal. Patřil k triumvirátu funkcionářů Kocek-Kolář-Jícha, kteří společně budovali evropskou úroveň fotbalu v Dukle Praha.

Rudolf Kocek In Memoriam - stál v čele Dukly Praha od roku 1959 do roku 1983, když nepočítáme dvouletou pauzu mezi léty 1966 – 1968. Byl spolutvůrcem nejslavnější éry fotbalové Dukly v době jejích největších triumfů. Vtiskl práci Dukly koncepčnost a vysokou náročnost. V mnohdy nelehkých podmínkách prosazoval moderní metody práce a přípravy, které fotbalovou Duklu dovedly na výsluní evropského fotbalu, do jeho absolutní špičky a učinily z ní mezinárodně nejúspěšnější poválečný fotbalový klub této země. Pamětní plaketu převzal jeho syn Petr Kocek.

Josef Jelínek – levé křídlo Dukly a reprezentačního mužstva, jež startovalo na MS v Chile, kde se probojovalo naše mužstvo až do finále. Má na kontě pět mistrovských titulů, několik vítězství v Československém poháru a také čtyři v Americkém poháru.

Rudolf Kučera – útočník, skvělý technik a asi největší poválečný talent našeho fotbalu, jehož hra zůstává do dneška v srdcích pamětníků. Podílel se na zisku 3 mistrovských titulů Dukly Praha a 3 vítězstvích v Americkém poháru, při němž získal obdiv a srdce amerického publika. Jeho kariéru ve 23 letech ukončilo vážné zranění během zápasu Poháru mistrů evropských zemí.

Ján Geleta – záložník vynikající důrazem a pracovitostí, výborný střelec, dvojnásobný mistr Československa a trojnásobný vítěz Československého poháru, nejlepší fotbalista Československa v r. 1967, startoval za Duklu v semifinále Poháru mistrů evropských zemí, držitel stříbrné medaile z OH v Tokiu.

Ivo Viktor – patřil ke světové brankářské špičce, což dokázal už jako nováček, když vychytal čerstvé mistry světa, Anglii, na jejich domácí půdě ve Wembley 1966, 5x zvolen československým fotbalistou roku, 318 prvoligových utkání v dresu Dukly, dvojnásobný mistr Československa a trojnásobný vítěz Československého poháru, semifinalista Poháru mistrů evropských zemí, 63x v brance národního mužstva, zlatá medaile z Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě, vyhodnocen nejlepším hráčem tohoto mistrovství a třetí v anketě France Football Zlatý míč o nejlepšího fotbalistu Evropy.

Ivo Novák – střední obránce, skvělý hlavičkář, mistrem Československa v r. 1966, trojnásobný vítěz Československého poháru, semifinalista Poháru mistrů evropských zemí v r. 1967, po skončení kariéry byl dlouholetým trenérem mládeže Dukly Praha a významně se zasloužil spolu s Radomírem Sokolem, Jiřím Blažkem o přežití Dukly Praha v situaci, kdy A mužstvo Dukly bylo přesunuto do Příbrami.

Václav Samek - střední obránce a dlouholetý kapitán mužstva, odchovanec Dukly, mistr Evropy v kategorii do 23 let (Lvíčata), 2x mistrem Československa a 2x vítězem Československého poháru, 355 utkání za Duklu, což je nejvíce v historii tohoto klubu.

Ladislav Vízek - pravé křídlo, skvělý technik, dvakrát vyhlášen nejlepším fotbalistou Československa, držitel zlaté olympijské medaile z Moskvy 1980 a bronzové medaile z Mistrovství Evropy 1980, člen Klubu ligových kanonýrů se 115 brankami.

Jan Fiala – levý obránce vynikající spolehlivostí a obětavostí, 3x mistrem republiky s Duklou Praha a 3x vítězem Československého poháru, nejlepší fotbalista země roku 1982, držitel bronzové medaile z ME 1980. Za Duklu sehrál 305 zápasů, jeden z nejvyšších startů v historii Dukly vůbec.

Radomír Sokol – začal v Dukle v r. 1985 jako sportovní ředitel mládeže, v pozdější době převzal funkci ředitele Dukly a zasloužil se o udržení její existence v mládežnických kategoriích, byl spoluzakladatelem občanského sdružení, které umožnilo návrat Dukly Praha na fotbalovou scénu i v mužské kategorii.

Jiří Blažek –funkcionářské práci v Dukle se věnuje 35 let. Nejprve jako vedoucí dorosteneckých mužstev, prací pro mládež se podílel na udržení existence fotbalové Dukly Praha po odchodu A mužstva do Příbrami, spoluzakládal občanské sdružení, které umožnilo v roce 2001 návrat dukelského fotbalu do mužské kategorie, po určitou dobu zastával funkci výkonného ředitele a dlouhá léta pracoval jako vedoucí A mužstva Dukly. V posledních letech se věnuje práci v dozorčí radě FK Dukla Praha, a.s. jako její předseda a člen.

Günter Bittengel – odchovanec Dukly, vítěz Československého poháru, československý reprezentant, trenér a funkcionář Dukly, zasloužil se o příchod investora Josefa Hájka, s nímž přišla do Dukly Praha licence na II. fotbalovou ligu a nemalé finanční prostředky pro účinkování v ní.

Josef Hájek In Memoriam – moravský podnikatel z Jakubčovic, který zajistil Dukle Praha licenci pro účast ve II. fotbalové lize a do začátku jí věnoval nemalé finanční prostředky. Plaketu převzal jeho syn, Josef Hájek mladší.

Petr Paukner – fanoušek Dukly Praha od útlého dětství, podnikatel, který v roce 2013 převzal veškeré tehdejší závazky Dukly dosahující stomilionové výše, oddlužil ji a tím zabránil bankrotu klubu. Vykoupil z Příbrami zpět historické trofeje Dukly a od roku 2013 jím vlastněná skupina Carbounion zajišťuje financování fotbalové Dukly Praha, je jejím hlavním a rozhodujícím sponzorem.

Plaketu obdrželi rovněž trenér Jaroslav Vejvoda in memoriam, legendární záložník Svatopluk Pluskal in memoriam, herec Ivo Niederle, hráč František Štambacher a fenomenální střelec Zdeněk Nehoda, ale ze zdravotních i jiných osobních důvodů si je nemohli oni či jejich potomci převzít.

 

Fotogalerie


Partneři klubu