Martine, v zápase se Slováckem jsi byl doslova smolařem kola, dal sis dva vlastní góly, celkem už máš v sezoně na kontě tři. Jak ses cítil po závěrečném hvizdu?
Nic příjemného to nebylo. Zvlášť hned po zápase jsem se cítil opravdu mizerně. Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Na druhou stranu mi psala spousta lidí a většinou to byly pozitivní podpůrné zprávy. Nejvíc mě ale podržela kabina včetně realizačního týmu. Pomohli mi se přes to přenést. Je to za mnou.
Sledoval jsi mediální smršť, která se kolem tvých „vlastňáků“ strhla?
Snažil jsem se tomu vyhnout, ale aniž bych chtěl, tak se to ke mně stejně dostalo. Vnímal jsem to, bylo to někdy drsné, ale spíš jsem si z toho vzal poučení. Doufám, že už mě nic takového nepotká.
Cítil jsi jako nespravedlnost, že zrovna ty sis musel vybrat takovou smůlu?
Jo, v první chvíli jsem si to říkal. Momentálně se nacházíme v mizerné situaci, v pěti zápasech jsme nezískali ani bod, nedaří se nám a já jsem ještě slíznul největší vlnu kritiky za vlastní góly. O to víc se teď musíme semknout a zlomit to. Věřím, že až v nějakém zápase zabodujeme, že se to obrátí.
Povídal sis o tom s tátou, který také hrál jako obránce?
Taťka byl první, který mě podržel, bavili jsme se hned po zápase. Měl pravdu v tom, že lidi z fotbalu, kteří tomu rozumí, mě podrží. To se taky stalo.
Na Instagram ti psal i Leoš Mareš, udělalo ti to radost?
To mě hodně překvapilo a potěšilo, že mě povzbudil i on. Ale napsala mi také spousta kluků z fotbalu, třeba Kuba Brabec, Lukáš Pokorný, Vláďa Coufal.
Dovedeš už si zanalyzovat, co jsi při vlastních gólech udělal špatně?
Hodně jsem to projížděl na videu, takže jsem ty góly viděl několikrát. Šlo na to zareagovat lépe, zachovat se jinak. Myslím si ale, že to byla trochu i smůla, že mě to v té rychlosti trefilo zrovna takhle, kdyby míč letěl o dva centimetry jinak, odrazí se to mimo bránu. Byla to kombinace chyb a smůly.
Jak se cítíš před dalším zápasem, dokázal ses od toho psychicky oprostit?
Ano, už je to pryč. Nepřemýšlím nad tím, nevracím se k tomu, je to za mnou. Naopak věřím, že týmu příště pomůžu.