Původní plán výletu čítal jeden osobní automobil a čtyři pasažéři - dukláci. Bohužel v den odjezdu ráno odpadávají dva členové. Zůstal jsem pouze já a můj bratr Vlabos - dva fanoušci z Říčan, kterým Dukla přirostla k srdci hlavně kvůli našemu dědovi, který Dukle v mládí fandil a fandí i dnes. Právě náš děda nám z té doby hodně vyprávěl.
Sice se ještě rozmýšlíme, zda vyrazit jen ve dvou lidech, ale po chvilce nakonec vyrážíme. Nejdříve do směnárny nakoupit Euro a pak po trase Benešov - České Budějovice - Linz a Bad Wimsbach, kde se utkání hrálo. Cesta proběhla v pořádku a hodinu před zápasem jsme dorazili do cílového místa.
Chvilku po nás dorazili naši hráči a za okamžik i fotbalisté Kolína. Kupujeme lístky za 12 € na osobu, na pokladně se zdravíme s panem Bittengelem a u hřiště si chvilku povídáme s trenérem Kozlem. Poté kupujeme pivo a nealko a jdeme si stoupnout k rohovému praporku. Tam ovšem trénují kolínští a tak jsme za chvilku v obležení jejich německých fanoušků, kterých na stadionu bylo několik desítek. Celková návštěvnost na utkání byla 500 diváků. Proto volíme přesun na druhou stranu za branku, kde se rozchytával náš brankář Filip Rada a věšíme vlajku.
Výkon našich hráčů z utkání nebudu komentovat, protože nejsem trenér a hlavně vše podstatné z utkání bylo napsáno v pozápasovém reportu. Po utkání nám přišla poděkovat většina hráčů z lavičky, poté balíme vlajku a odcházíme ze stadionu. Na parkovišti se ještě dáváme do řeči s otcem naší nové letní posily Michala Hella, který byl s rodinou na všech zápasech Dukly v Rakousku. Později nastupujeme do auta a vyrážíme směr ČR.
Výjezd se maximálně povedl a bylo by super si příští rok výlet do zahraničí za Duklou zopakovat. A kdo ví, třeba na evropské poháry.