Turnaj jsme zahájili proti domácímu Zličínu. V zápase si holky především musely uvědomit, že hrajeme 4+1 a na turnaji se teprve rozkoukávaly, zápas se Zličínem tak byl i přes tři vstřelené branky první, ale zároveň i poslední prohrou v regulérním čase na turnaji. Během následujících dvou zápasů ve skupině se naše hra zlepšovala, k vidění byly hezké kličky a po nich i přihrávky na spoluhráčky, které se tím dostávaly do zakončení. S Ďáblicemi i Loděnicí jsme remizovali a ve skupině tak skončili na třetím místě. V prvním zápase o umístění jsme narazili na Louňovice, které se chvílemi ocitaly na Dukláckém kolotoči, z kterého jejich hráči dost často vypadávali, jak jim holky motaly hlavy svými kličkami. Po výhře nás tak čekal zápas o 5 místo proti Mladé Boleslavi. V zápase holky vedly a nikdo by se nemohl divit, kdyby zápas vyhrály, nakonec však kluci vyrovnali a došlo tak na penalty. Bylo vidět, že holky nejsou moc zvyklé kopat penalty ve chvíli “kdy o něco jde” byly tak nervozní a penaltový rozstřel vyhráli kluci. I když bylo vidět zklamání, tak až příště půjdou holky kopat před tolika diváky, budou už mít další zkušenost, která jim snad pomůže.
Nikde jinde, než právě v takovýchto rozstřelech se to totiž nenaučí. Nakonec jsme se tak holky umístily na šestém místě. Na rozdíl od většiny kluků se holky snažily co nejvíce si zahrát, získat míč, udělat kličku, přihrát a vystřelit. Některé akce byly skutečně pohledné a zaslouží velkou pochvalu. Holky už samy zjišťují, že vybojovaný balón získaný napadáním soupeřovy rozehrávky a přihrávka na volnou spoluhráčku před bránou je pro tým mnohem cennější, než samotný gól, a že radost z něj je potom dvojnásobná. Turnaj se hrál na velké brány, takže padalo velké množství gólů, což je samozřejmě dobře, na druhou stranu to není lehké pro brankáře, kteří i když se opravdu snaží, tak spoustu střel skutečně chytit nemohou.
Turnaje se zúčastnily: Evča Antalová, Verča Bednářová, Lejla Dostálová, Niky Köhlerová, Isa Minaříková, Amálka Řeháková, Linda Synovcová, Kačka Šebrlová a Nellča Výrutová.
V pátek odjíždíme stejně jako v loňském roce na soustředění do Jiřetína pod Jedlovou, kde nás kromě fotbalových tréninků a nejrůznějších her čeká tentokrát také spousta sněhu a tak se necháme překvapit, jak moc “Mimoňského” postaví starší přípravka sněhuláka.