clanek-1
  • U19

  • 18.08.2016

Michal Kolomazník o své nové roli trenéra kategorie U19

Ještě v loňské sezóně učil fotbalovým dovednostem hráče do 11 let. V předchozích letech byl u kategorií mladšího dorostu a žáků. Ale trenérem nejstaršího dorostu je poprvé. "Je to pro mě velký skok," přiznává, ale bere to jako výzvu a těší se na nově rozběhnutou sezonu.

Do této sezony si trénoval kluky většinou žákovských a přípravkových kategorií. Je to velký skok jít až k prvnímu dorostu?

Skok to je pro mě veliký, to je bez debat. Do teď jsem trénoval převážně přípravky, byl jsem chvíli u žáků a mladších dorostenců.Když se budete pohybovat u té dané kategorie poprvé, tak to nové bude vždy. Ale pro mě, jako trenéra mládeže, je dobré, že si všemi kategoriemi projdu, že ty zkušenosti s jednotlivými kategoriemi vlastně nabírám. Samozřejmě teď je přede mnou spoustu nových věcí, ale mám vedle sebe zkušeného kolegu, což je pro mě obrovská výhoda a musím říct, že s každým tréninkem se začínám ve své nové roli cítit líp a líp.

Hodí se ti při tréninku, už téměř dospělých hráčů, tvé vlastní zkušenosti z tvé úspěšné hráčské kariéry?

Teorie není moje nejsilnější stránka,vždycky budu čerpat z toho, co jsem zažil na cestě od mladých let až po ten vrchol, kam kluci směřují a kterého chtějí dosáhnout.

Jak probíhalo seznamování s kádrem?

No musím říct, že tím že jsem byl jeden rok u ročníku 98, který Českou ligu staršího dorostu už rok hraje, tak jsem většinu hráčů znal. Samozřejmě, zrovna tito hráči už pomalu směřují do juniorky. Ročník 99 jsem vnímal, když já byl v U17 a oni byli v U16, jen kluky z ročníku 97 jsem teprve poznával.

Na druhou stranu musím, říct, že tak jak nám to bylo podané, že vznikne nová kategorie U20, že budeme trénovat pospolu, tak kromě začátku přípravy, kdy jsme spolu strávili tři týdny včetně soustředění, tomu zas tak není. Čím více se blížila soutěž juniorky, která začala dřív, byl uzpůsobený i tréninkový program pro starší hráče a trénovali jsme už v menším počtu.

Jak si tedy to propojení juniorky a dorostu pochvaluješ?

Když nám to bylo představeno, nikdo z nás nevěděl, do čeho jdeme. Věděli jsme jen, že vznikne tým o 37 hráčích. Ale říkám, byli jsme v tomto počtu jen tři týdny, za tu dobu z toho mohli těžit ti mladší,když v tomto období trénovali se staršími a zkušenějšími.

Jak hodnotíš přípravu?

Příprava nám ukázala, že máme problém v defenzivě, kdy jsme dostávali spoustu branek. Na to jsme se samozřejmě chtěli zaměřit. Na druhou stranu jsme schopni si vytvořit šance na gól, ale nedaří se nám je proměňovat.To se potvrdilo i v prvním mistrovském utkání,tak jako i spousta dalších nedostatků,na kterých dnes a denně musíme pracovat.

Loňskou sezonu byl náš dorost blízko k baráži o postup do nejvyšší ligy. Zůstává pro tuto sezonu cíl stejný? Postoupit?

Nikdo se tu nevyslovil, že bychom měli hrát o postup. Samozřejmě ti kluci, kteří se dostali do devatenáctky, musí mít svoji kvalitu. Já sám jsem říkal před prvním utkáním, že boj o postup sice nikdo nevyhlásil, ale proč se o něj nepoprat. Nejsme už ve věku, že si budeme povídat o tom, že hrajeme hezký fotbal, přitom se nám nebude výsledkově dařit. Tady už jsme v prvním dorostu, a když půjdeme na hřiště, tak s tím, že chceme vyhrát. A pokud se to dařit bude, tak je vše otevřené a nikde není napsané, že se postup nemůže povést. Ale jsme teď nový tým, chvíli nám potrvá, než si vše sedne. Uvidíme časem.