PORTRÉTY Z JULISKYDaniel Tetour
    FANSHOP

Nejvíce budu vzpomínat na celou tu naší cestu nahoru, říká Luboš Kozel

24. 5. 2016 | Michal Káva

Nejvíce budu vzpomínat na celou tu naší cestu nahoru, říká Luboš Kozel

Novodobá ikona klubu. Tak přesně takové označení se dá použít pro trenéra Dukly Luboše Kozla. Tomu k poslednímu červnovému dnu končí smlouva a po dlouhé řadě úspěšných let se ji rozhodl neprodloužit a postaví se nové výzvě. Jaká bude? To sám ještě neví, hlavní je si užít také trochu volna, pro které jinak fotbalový trenér nemá příliš místa.

Kdy jste se definitivně rozhodl, že smlouvu neprodloužíte a účinkování na Dukle ukončíte?
Rozhodl jsem se v průběhu jara.

Zvažoval jste to už delší dobu nebo to bylo spontánní rozhodnutí?
Už od zimy se klub ptal a měl zájem na prodloužení smlouvy. Nechtěl jsem to ale rozhodnout už v zimě. Jedno dvě posezení jsme měli ještě v průběhu jara a dá se říci, že koncem března začátkem dubna jsem se rozhodl, že smlouvu neprodloužím a oznámil jsem to panu Pauknerovi. Dohodli jsme se, že to nějakou dobu udržíme v tajnosti. Na to mužstvo to pak má spíše negativní vliv.

Přemlouval vás nebo to vzal jako definitivní?
Bylo mi naznačováno, že by byl rád, kdybych pokračoval, ale zase to moje rozhodnutí respektoval. Nějakou dobu jsem tu působil a nechtěl jsem odejít v průběhu rozdělané práce. Ten okamžik pak nastal a respektoval to.

Poslední zápas sezony byl hodně emotivní. Hráči se pak novinářům svěřovali, že jste pro ně byl druhý táta a podobně. To vás určitě muselo potěšit, že?
Samozřejmě mě to potěšilo. Ta doba byla dlouhá, u fotbalu možná až netradiční a když jste s těmi lidmi tak dlouho a dá se to považovat za úspěšné angažmá, tak je to založené na tom, že komunikace mezi trenéry a hráči funguje. A tohle je toho jen důkazem.

Co plánujete po sezoně? Volno nebo byste chtěl co nejdříve opět trénovat?
Jsem v každodenním zápřahu třináct let v kuse. Nejdelší pauzu jsem měl co jsem skončil v Liberci a šel na Duklu, to byl asi měsíc. I z tohoto důvodu jsem si říkal, že to udělat musím, bez ohledu na to, jestli nějakou nabídku mám nebo ne. Nějaký čas na to, abych nadhled a drajv opět získal, je potřeba. 

Lákalo by vás zahraničí nebo byste raději zůstal doma?
Do zahraničí se ještě nechystám, pořád se považuji za jednoho z mladších trenérů. Mám dva kluky, kterým pomalu končí dětství a tolik času být s nimi už nemám. Určitě bych chtěl působit v Čechách.

Když se ohlédnete za touto sezonou, tak by se dala označit za tu méně povedenou, vzhledem k minulým výsledkům Dukly. Jak jste jí viděl vy?
Náš pohled je ten, že mužstvo určitě mělo na víc, než dosáhlo. I předváděná hra a průběžné výsledky spíš směřovaly k tomu, že jsme mohli bodů uhrát víc. A když jich je víc, roste i sebevědomí. Mužstvo kvalitu mělo, kdybychom ale byli v nějakých situacích silnější, tak jsme byli úspěšnější, často jsme v závěru ztratili body. Celkově to lze považovat za neúspěch, měli jsme na víc.

Když se ohlédnete za roky strávenými na Julisce, co přišlo vám jako největší úspěch? Na co budete nejraději vzpomínat?
Na celou tu cestu. Přišel jsem když jsme byli jedenáctí ve druhé lize. Pak jsme skončili šestí a pak postoupili, to byl ideální vývoj. Přišli jsme do ligy bez zkušeností, s řadou hráčů, kteří ji nikdy nehráli a pro fanoušky byli neznámí. Konkurenceschopnost a opodstatnění toho, že tu ligu hrát můžeme, jsme dokázali. Dnes jsou z kluků protřelí ligoví hráči. Postup byl hezký, nejemotivnější, ale uhrát šesté místo v lize je určitě těžší, než postoupit z druhé ligy. Když jsem přišel, tak jsme hráli přáteláky proti Měcholupům, Benešovu a loni jsme hráli na Celticu, kde jsme dokonce vyhráli, porazili jsme i Olympiakos Pireus. Dostali jsme se někam, kde to ani třeba nikdo nečekal. V lize, kde to jde nejvíce vidět, třeba třešnička v podobě umístění na pohárových příčkách nepřišla, ale musím to jednoznačně ohodnotit pozitivně.


 

Fotogalerie


Partneři klubu

×
Dnes v 10:15
FK Dukla Praha
FK Ústí nad Labem