PORTRÉTY Z JULISKYMartin Chlumecký
    FANSHOP

Damián Farkaš: Jsem rád, že jsem si vybojoval místo v základní sestavě

14. 2. 2016 | Redakce

Damián Farkaš: Jsem rád, že jsem si vybojoval místo v základní sestavě

Druhý díl ze série rozhovorů s hráči mládežnických týmů.
S fotbalem začal v šesti letech v týmu ABC Braník Praha. Za dalších 6 let odešel na hostování do AFK Slavoj Podolí, kde strávil půl sezony. Pak šel na přestup do 1.FK Příbram. Tam prošel kategoriemi mladších a starších žáku, dohromady tam strávil dvě a půl sezony. Do Dukly přestoupil do kategorie mladšího dorostu neboli U16, když mu bylo 15 let.

Jak bys zhodnotil svoje podzimní výkony?
Abych začal pozitivně, tak jsem rád, že se mi podařilo si vybojovat pevné místo v základní sestavě, nicméně se po podzimu nacházíme na předposlední příčce v tabulce, za což samozřejmě cítím zodpovědnost a nejvíce mě trápí, že se mi ještě nepodařilo vstřelit branku.

Jaké byly tvoje fotbalové začátky?
S fotbalem jsem začal, když mi bylo 6 let v týmu ABC Braník. Měl jsem štěstí, že jsem zde narazil na skvělého trenéra Jindru Müllera, který ve mě probudil nadšení, které mi vydrželo až dodnes.

Chtěl jsi být fotbalistou už od dětství?
Fotbalistou jsem chtěl být vždycky, protože můj o čtyři roky starší bratr Dominik hrál fotbal už od mala a já chtěl být jako on.

Co tě na fotbale nejvíce baví?
Na fotbale mě nejvíc baví ta nepředvídatelnost. Každý zápas je jiný a každá situace na hřišti je jedinečná. Když se nám pak podaří vstřelit důležitá branka je to nepopsatelný pocit, který se dá zažít jenom na hřišti. Vítězství v tvrdě odpracovaném zápase je zase tou nejlepší satisfakcí za každodenní dřinu, kterou tenhle sport obnáší.

Kolik hodin z tvého běžného dne vyplňuje fotbal? (pasivně i aktivně)
Většinou trénujeme od úterý do soboty (úterý a středa dvoufázově), v neděli je zápas a v pondělí volno. Tréninky trvají zpravidla jednu a půl až dvě hodiny. Do toho se ještě denně věnuji strečinku, abych předcházel zraněním, a jelikož měřím pouze 168 cm, tak se během volna ještě snažím něco naposilovat, abych se v osobních soubojích vyrovnal většinou větším protihráčům a zároveň si tak léčím svůj napoleonský komplex.

Kdybys nehrál fotbal, čemu by ses věnoval?
Od první do páté třídy ZŠ jsem se vedle fotbalu věnoval ještě atletice, takže kdybych nehrál fotbal, asi bych zůstal u atletiky. Na druhou stranu do atletiky jsem nebyl zdaleka tak nadšený jako do fotbalu, proto si myslím, že by mi to stejně asi moc dlouho nevydrželo.
 

Fotogalerie


Partneři klubu