clanek-1
  • A-tým

  • 28.01.2016

Michal Smejkal: Dukla by měla být v tabulce na vyšší pozici

Do Dukly přišel z Mladé Boleslavi, ale poslední půlrok strávil v kazašském klubu Okzhetpes Kokshetau. Stoper, který část své kariéry odehrál jako útočník, prošel mládežnickými týmy ve Viktorii Plzeň, kde si připsal i svůj první ligový start. Prošel Blšany, Teplicemi, Mladou Boleslaví a Slavií. V české lize má za sebou celkem 137 startů a vstřelil 8 branek.

Začněme pěkně po pořádku, kde jsi poprvé okusil nejvyšší fotbalovou soutěž a jaké to tehdy bylo?
První ligové utkání jsem si zahrál v devatenácti letech asi po půl roce tréninků s A-týmem. Budu na něj vždy rád vzpomínat. Hráli jsme se Spartou, já naskočil asi v 65. minutě a dal snižující gól na 2:1. Sice jsme nakonec 1:2 prohráli, ale pro mě osobně to bylo příjemné.

Tehdy jsi hrál na postu útočníka?
Jojo, tehdy při mém debutu v lize jsem hrál v útoku. Jako malý jsem hrál vzadu střed zálohy nebo stopera, pak mě předělali na útočníka. Po přestupu do Teplic mě trenér Plíšek vrátil zpět na stopera. 

Není to těžké přeučit se na post úplně opačného charakteru?
Ze začátku to tak jednoduché nebylo. Každá pozice má jiné návyky a člověk se na daném postu cítí dobře, až když tam má něco odehráno, protože pak přesně ví, co má dělat. To bylo znát, když jsem začínal v útoku. Hrál jsem pravidelně a cítil se tam dobře. V Teplicích jsem ale nehrál a to pak šlo hůře. Trenér Plíšek mě předělal na stopera, a protože jsem měl ty návyky odmala, můj výkon byl slušný a on byl se mnou spokojený.

A na jakém postu jsi byl spokojený ty?
To má dvě roviny. Já jsem zodpovědný člověk, mám rád řízení a organizaci, takže z tohoto pohledu jsem raději vzadu. Nicméně když dám gól, je to nepopsatelný pocit a s tím se nedá nic srovnávat. Vpředu jsem měl větší možnost zakončit a dávat góly, byl jsem víc na očích a to bylo fajn.

Hostoval jsi v Kazachstánu. Jaké to tam je?
Co se týče fotbalové stránky, tak musím říct, že jsem byl až překvapený, jak kvalitní fotbalisti tam jsou, což určitě souvisí se zajímavými finančními podmínkami. Nicméně takticky a organizačně nejsou ty týmy příliš vyspělé. V České republice se na tom pracuje mnohem více. A co se týče zázemí, tak to je opravdu strašné. Ale to si musí člověk zažít. 

Jaké tam bylo žít?
Život tam je těžký, záleží, v kterém městě jste, ale s výjimkou měst Almaty a Astana, to tam není zrovna dobré. Vyžití je nijaké. Je to obrovská země, takže se hodně cestuje. Pro mě bylo pozitivní, že jsem se naučil ruštinu, poznal jsem jinou zemi, jinou mentalitu. Měl jsem čas sám na sebe, takže jsem si srovnal život a ujasnil si, co chci do budoucna.

Jak jsi tam tedy trávil volný čas?
Já jsem člověk, který si vystačí celkem sám. A díky dnešním technologiím jsem byl pořád s někým ve spojení. Sice 5 hodinový posun nebyl úplně dobrý, ale dá se to. Hodně jsem četl, koukal na filmy a dělal věci kolem podnikání. Tady u nás se člověk pořád za něčím žene, nemá na nic čas, kdežto tam je to mnohem příjemnější, tam bylo toho času hodně.

Je něco co tě v Kazachstánu překvapilo?  Stalo se ti něco kuriózního?
Co mě překvapilo, byl určitě bankovní systém. (smích) A kuriozita, na jeden zápas jsme jeli 24 hodin, asi 18 hodin vlakem a pak 6 hodin minibusem.

Teď už jsi hráčem Dukly, jak se urodil tvůj přestup do Prahy?
Během podzimu mě kontaktoval trenér Kozel, že hledá stopera. Ptal se, co se mnou je, proč nehraju v Mladé Boleslavi. Nevěděl, že jsem v Kazachstánu. Nicméně jsem mu řekl, že se vracím v zimě a že to vypadá, že mě Mladá Boleslav chtít nebude, takže se budu zbavovat angažmá. Trenér mi tedy řekl, ať se ozvu a že podle toho budeme dál jednat.

Za pár dní to bude už měsíc, co jsi v Dukle, jsi tu zatím spokojený?
Díky tomu, že toho mám dost odehráno a spoustu hráčů tady znám, tak jsem měl už dopředu informace od Jakuba Mareše a Ondry Vrzala, že tu je super parta. Fotbalově sám vím, že Dukla hraje pohledný fotbal. Měl jsem dobré recenze i na realizační tým. Takže jsem byl za tuhle příležitost rád. Zároveň už nějakou dobu bydlíme v Praze s přítelkyní a já chtěl být poblíž, protože plánujeme věci kolem rodiny a už bych nechtěl řešit nějakou dálku.

Na postu stopera máš poměrně silnou konkurenci, jak s kluky vycházíš?
Rozumíme si. Díky tomu, že jsem byl taky v cizině a umím rusky i anglicky, tak nemám s Kaspersem problém mluvit. Štěťa je výborný, tam taky není problém. A konkurence, tak vím jak to tady je a že se o místo budu muset poprat. Bude záležet na trenérovi, na výsledcích a na zranění, jako vždycky.

Jaké jsou tedy tvé cíle?
Chtěl bych být platným hráčem. Je tu mladý tým, takže bych rád pomohl i v tomto duchu. Co se týče organizace na hřišti, mohl bych přinést určitou zkušenost. Podepsal jsem smlouvu na rok a půl, tak bych chtěl udělat vše proto, aby se Dukle dařilo a dostala se výš, než je momentálně. Všichni si tu představujeme, že by to umístění mělo být jiné.