clanek-1
  • WU9

  • 05.01.2016

Podzimní část zhodnotil trenér nejmladších holek na Dukle

Rok 2015 dospěl ke svému konci a tak je ve vánočním období prostor na hodnocení našich nejmladších fotbalistek, fungování týmu i spolupráce s rodiči. Kdo si četl průběžná hodnocení zápasů a sledoval fotografie na Facebooku, má představu o tom, co nás na podzim nejvíce trápilo a co se povedlo. Některé věci se podařily posunout jiné ne, ale výsledky děvčat v posledních utkáních a turnajích ukazují, že naše výkony jsou každý měsíc lepší a lepší.

Začnu tedy mistrovskými zápasy. V celkovém hodnocení soutěže jsme skončili na posledním místě. Nastříleli jsme nejméně gólů a ani utkání proti dívčím klubům nebyla snadná. Taková jsou čísla a statistiky. Při hodnocení těchto zápasů jsem jako trenér nejednou zmínil dvě základní fakta. První je šířka kádru. Rodiče a to zejména maminky neradi vidí, že by jejich dcera měla hrát fotbal. Přitom se jedná o sport, který rozvíjí tělesnou zdatnost mnohem více než většina úzce specializovaných sportů, dívky jsou častěji na čerstvém vzduchu a učí se prosadit individuálně i pracovat pro tým. Abych tým rozšířil, obvolal jsem několik starších kontaktů a hráčky doplnil. Je jasné, že jejich herní přínos nebyl příliš veliký, protože se nejedná o dívky, co již hrály jinde, ale od toho je mladší přípravka. Ke konci roku nás tedy bylo již mnohem více a i nové hráčky se již pomalu zlepšují.

Nábor dívek má za následek to, že se musíme v tréninku věnovat dvěma velmi odlišným výkonnostním skupinám. Tedy často opakujeme základní cvičení a zkušenější dívky tak nemají úplně záživný obsah. Na druhou stranu i ony nezvládají základy dokonale a procvičení jim jistě prospělo. Situaci jsem se pokoušel řešit tím, že jsem hledal k sobě druhého trenéra, ale to se zatím také nedaří. Atletická trenérka ani asistenti z řad rodičů nestíhají. Tedy hledáme skutečně pravidelnou a stálou pomoc dále.

Dalším faktorem slabých výsledků bylo, že jsme hráli skutečně těžkou soutěž. Hrajeme proti fotbalistům z ročníku 2007 a i když můžeme použít dívky 2006, tak se nám to povedlo jen jednou. Po několika snahách o posílení týmu jsem dospěl k názoru, že tudy cesta nevede. Naše holky se díky těžké soutěži zlepšily na tolik, že v posledním dívčím turnaji letošního roku skončily na třetím místě za dvěma týmy Sparty. Vezmeme-li v úvahu, že Sparta si hráčky vybírá a často je získává z klučičích týmů, kde už celou řadu zkušeností nabraly, tak je to velký úspěch.

Přes zimu jsem se rozhodl turnaje rozdělit tak, že mladší dívky (ročník 2008 a mladší) budou hrát zejména proti klukům 2009 a fotbalistky narozené v roce 2007 budou hrát proti klukům 2008. Samozřejmě naše 2007 budou i nadále posíleny o mladší dívky, protože nám z této skupiny odchází 2 hráčky a tým by tak byl velmi úzký. Jarní mistrovskou sezónu pak budou hrát téměř všechny dívky a ty co se do sestavy nedostanou, budou nasazeny do přátelských utkání. Konec podzimu ukázal, že jsme již schopni hrát vyrovnaná utkání a tak cílem pro jaro je, abychom uhráli co nejvíce dobrých utkání.

Pomalu se tak dostávám k tomu co je pro mne dobré utkání a k tomu jak rozličné je vnímání každého rodiče. Když jsem na tribuně a můj syn hraje turnaj nebo mistrák, neudržím se a radím mu, jak to má hrát. Nebuďte tak slabí rodiče jako já! Nekecejte do trénování a vedení zápasů, nekřičte na své děti. Pokud chcete trénovat, tak jsou jiné cesty a víte, že trenéry hledáme. Pokud je Vaše dcera v bráně, tak je jasné, že dostane góly. Může to pokazit celému týmu, ale ona si to musí zkusit, aby věděla jaké to je. Stejně tak pokud rodič řekne své dceři, že jako brankařka má míč házet dopředu, tak jí často dává úplně opačné instrukce než trenér. Chci vyhrávat, ale ne za každou cenu. K čemu je to, že dáme gól tak, že míč hodíme na útočníka, ten se náhodou trefí a zavěsí? Brankář by měl co nejvíce hrát. Měl by to být vlastně obránce, který kombinuje s ostatními obránci a klidně si i sám vyjede z brány a přesně nahraje. Hráčky v tomto věku zatím nevidí celý prostor a neumí nahrávat, neumí zvednout hlavu. Měly by teď získat více sebedůvěry a zkusit si udělat kličku a prosadit se individuálně (pochvalte je za každou takovou akci). Zkusit projít část hřiště místo bezhlavého nakopávání a odkopávání. Tímto směrem teď budou vedeny tréninky. Ze statických tréninků k pohybu s míčem. Složitější kombinace, střelbu, vnímání prostoru se záložníkem budou více procvičovat ve starší přípravce.

Dlooouhý článek, delší než jsem plánoval. Nedostal jsem se k mnoha dalším věcem. Mohl bych každou, skutečně každou fotbalistku pochválit za to, jak se lepší. Ale to už jsem udělal v Chomutově. Určitě mne těší, že jsme měli dresy pro tým a že se připravují dresy nové. Těší mne, že se povedly 2 super víkendy s rodiči a že se vytvořila nová přátelství. Mrzí mne odchody dívek a to upřímně. Je to můj první tým a přirostl mi k srdci. Možná to vypadá, že někoho preferuji, ale je jen jediná hráčka, ke které mám blíže a ta to bohužel na zápase i tréninku často schytá více, jen aby si uvědomila, že má stejné podmínky jako ostatní. Tedy neodcházejte, další vítězství jsou na cestě.

Závěrem bych rád poděkoval za podporu a požádal o pravidelnější účast na trénincích. Podpořte děti i v jiných sportech a pochvalte je za dílčí úspěchy.

Pár dílčích úspěchů bych ještě zmínil
• Hráli jsme 11 mistrovských utkání a nastříleli 37 gólů v opravdu těžké soutěži
• Hráli jsme 4 kola minicupů s mladšími hráčkami a nastříleli 23 gólů
• Hráli jsme 6 turnajů, ve kterých jsme nastříleli 32 gólů
• Tedy za 4 měsíce jsme se celkem trefili 92 krát! A trefilo se celkem 12 dívek.
• Dívky 2008 a mladší přivezly bronz z prvního Minicupu a také z turnaje v Chomutově
• Dívky 2007 přivezly bronz z dívčího turnaje, kde lepší byla pouze Sparta Praha