Odchovanec FK Jeseník, účastník MS v letech 2005 a 2007 v akrobatickém lyžování a nyní trenér mladšího dorostu FK Dukly Praha. Tak bychom mohli ve zkratce představit trenéra kategorie do 17 let Honzu Skoupila, který se svým týmem stal mistrem druhé nejvyšší dorostenecké soutěže.
Máte za sebou podzimní část sezony, jak ji hodnotíš?
Hodnotím ji v širších souvislostech. Hodnotím ji jako velmi přínosnou jak pro hráče, tak pro trenéry. Dostali jsme se do společnosti nejlepších týmů v Čechách a teprve tady se naplno projeví naše schopnosti, talent i charakter jak hráčů, tak trenérů. Již před sezónou jsme očekávali, že nás čeká úplně jiná úroveň a kvalita soupeřů. K tomu jsme se snažili nastavit vyšší tréninkovou, ale i charakterní a morálně volní náročnost. Každý jednotlivý hráč měl čas a prostor se projevit v konfrontaci s nejvyšší možnou úrovní v republice. Náročnost uplynulého půlroku umocnili i dva mezinárodní turnaje v Žilině a Michalovcích, kde jsme se střetli s evropskou, v případě Michalovců se světovou elitou. Bohužel se tato náročnost podepsala i na zdravotním stavu hráčů a konec sezóny jsme dohrávali s menším počtem hráčů. Věřím, že zkušenosti z tohoto období využijeme pro další rozvoj našich hráčů.
Jak kluci působí nově v konfrontaci s nejlepšími týmy ligy?
Působí tak, jak jsou vedeni či vychováváni. Projevují se maximální herností a fotbalovostí, která je jim vlastní a jsou v ní z naší strany podporováni. Některé zápasy nám vyšly herně velmi dobře, jiné byly naopak slabší. Měli jsme silné herní pasáže, kdy jsme dokázali naším způsobem hry přehrávat i suverény naší soutěže. Na druhé straně jsme opakovaně kupili individuální chyby, často vinou snahy o fotbalové řešení. Bohužel se zatím z našich chyb nedokážeme poučit a soupeř nás vetšinou svojí kvalitou dokáže trestat. Stále hledáme rovnováhu v útočných a obranných činnostech. Každý zápas je pro nás velkou zkušeností a zrcadlem našich předností i nedostatků.
Jaké největší pozitivum bys vyzdvihl v této půlsezoně?
Jednoznačně jsou to ty povedené pasáže, o kterých jsem mluvil. Jsou to ty chvíle, kdy jsou hráči sami schopni hrát přirozeně, vyhodnocovat a realizovat jejich vlastní myšlenky. Každá taková pasáž či utkání je pro nás povzbuzením na cestě, po které jako Dukla jdeme. Dalšími pozitivy jsou vysoký počet vstřelených gólů a zapracování nových hráčů do základního kádru.
Oslava titulu Mistr ČR skupiny B
Teď trošku o tobě, jakou sportovní kariéru máš za sebou?
Mám za sebou dvě sportovní kariéry, jednu fotbalovou a jednu lyžařskou. Jako hráč jsem odchovancem FK Jeseník, kde jsem prošel všemi kategoriemi. V žácích jsem hrál nejvyšší moravskou ligu, v dorostu divizi a mužích nejvýše krajský přebor Olomouckého kraje. V žákovském věku jsem kombinoval fotbal s akrobatickým lyžováním, kterému jsem dal na nějakých 7-8 let přednost. Jako lyžař mám za sebou kariéru o něco bohatší. Přes tituly mistra ČR jsem se dostal do juniorské reprezentace, do Evropských a Světových pohárů. Nejvíce si však cením dvou účastí na MS v letech 2005 a 2007. S aktivním závoděním jsem přestal v roce 2008, poté se o slovo přihlásil opět fotbal.
Jak si se dostal k trenérské profesi?
O trenérské profesi jsem uvažoval jako o možnosti zůstat u fotbalu a přispělo k tomu i studium na Univerzitě Palackého v Olomouci. Skrz vysokou školu jsem se dostal do praxe v 1. HFK Olomouc a poté do olomoucké Sigmy. Začal jsem tradičně u přípravek a po třech letech jsem přijal nabídku asistenta u dorostu a už jsem věděl, že tudy povede má další životní cesta.
Kdo tě přivedl do Dukly a proč ses pro ni rozhodl?
Na Dukle jsem byl na stáži v rámci mládežnické profi licence a ten týden, který jsem zde byl ve mně zanechal silný dojem. Při povídání o fungování klubu a chodu akademie s Petrem Fišarem jsme se myslím naladili na stejnou notu, ale při loučení jsme si řekli, že necháme všechny možnosti otevřené. Situace v Sigmě se pro mě nevyvíjela tím správným směrem a v tu samou dobu mi zavolal Peťa Fišar, že se nečekaně uvolnilo místo na Dukle v dorostu. No, druhý den už jsem byl v Praze. Nebylo nad čím váhat, i když to přineslo i určité obtíže. Poznal jsem tehdy a poznávám i teď, že jsem se rozhodl správně.
Jak se ti tu líbí?
Dělám to co jsem vždycky chtěl a způsobem jakým jsem vždycky chtěl. Fotbal je především o lidech a já na Dukle potkávám skvělé a inspirující kolegy a lidi vůbec. Někdy je to malinko složitější, ale musím se pochválit za své rozhodnutí :-) Působení v Dukle si užívám každý den.