V Dukle začínal v roce 2007 jako praktikant z Fakulty tělesné výchovy a sportu na UK. Za celou svou trenérskou kariéru prošel všemi věkovými kategoriemi mládeže. Momentálně působí už třetím rokem v kategorii mladších žáků společně s trenérem Patrikem Zeidlerem.
Před týdnem jste nastoupili na dovolenou, jak hodnotíš uplynulou sezonu?
Sezonu, nebo spíš naše dvouleté působení u r. 2001 hodnotím určitě pozitivně. Kluci za dva roky našeho společného snažení udělali velké pokroky. I díky jejich pracovitosti a přístupu k tréninkovému procesu právem patří mezi respektované týmy ve své kategorii. Ročník 2001 má určitou kvalitu a disponuje několika zajímavými hráči, kteří mají potenciál a perspektivu. Všichni doufáme, že za pár let uvidíme někoho z nich i v ligovém A týmu Dukly.
Kluci teď přejdou na větší hřiště a do jiného systému, jak jste se na to připravovali?
Nijak zvláštně jsme se na to nepřipravovali, poslední dva týdny jsme se věnovali základnímu seznámení s velkým hřištěm, rozestavění, taktice, způsobu hry a pod. Absolvovali jsme i několik zápasů, hlavně poslední turnaj v Ústí nad Labem jsme už samozřejmě odehráli na velkém hřišti.
Co obecně patří do tréninku v tomto věku?
V trénincích se zaměřujeme na herní činnosti jednotlivce, hlavně na konstruktivní řešení situaci 1 na 1 potažmo 2 na 1, 3 na 2… také na situaci po ztrátě a následné okamžité získání míče. Dále na kvalitu zakončení a správné přenesení dovedností do utkání. A v neposlední řade vytváření si pozitivních návyků, správné vyhodnocení a řešení zápasových situací. Jeden z nejdůležitějších úkolů co hráči v tomto věku musí zvládnout je kvalitní aktivní první dotek s míčem.
Jak dlouhá pauza kluky čeká, kdy začíná příprava, soutěž?
Kluci budou mít prázdniny víc než měsíc od 17. 6. do 21. 7. První týden přípravy absolvují v Praze. Následně na přelomu července a srpna začíná letní soustředění. Všechny žákovské kategorie absolvují společně již tradiční soustředění v Ústí nad Orlicí v tamním Sporthotelu, kde máme veškerý komfort a ideální podmínky k přípravě. V plánu jsou i kvalitní zápasy s ligovými týmy, takže příprava bude určitě pestrá.
Jak je vůbec dlouhá tvá trenérská kariéra, kudy jsi všude prošel?
Na Dukle jsem začínal v roku 2007 v rámci trenérské praxe na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Spolu s Jardou Žipajem jsme začínali u kategorie nejmladší přípravky, tehdy to byl ročník 1999. Postupně jsem prošel prakticky všemi mládežnickými kategoriemi od zmiňované přípravky přes mladší a starší žáky, mladší dorost až po koncový ročník U19. Musím říct, že jsem za to rád a určitě bych to doporučil každému trenérovi, který chce u mládeže působit dlouhodobě. Trenér tím získá přehled, lépe pochopí souvislosti, určitou návaznost jednotlivých kategorii a také si osvojí specifika práce s různě vyspělými hráči. Momentálně působím už třetím rokem u týmů mladších žáků spolu s Patrikem Zeidlerem, kde ve dvouletých cyklech střídáme kategorie U12 a U13.
Teď tě čeká opět kategorie U12, kde kluci přechází také z menšího na větší hřiště, je to na nich znát?
Samozřejmě každá změna sebou přináší určité nároky na hráče. Ať už se jedná o větší prostor nebo o počet hráčů na hřišti apod. Asi nejzásadnější změnou pro kluky kategorie U12 bude pravidlo ofsajdu, se kterým se potkají poprvé v životě. Budou se muset naučit pracovat s prostorem a prostorovou orientací, naučit správné načasování a pod. Někteří kluci se s tím vypořádají poměrně rychle, ostatním to může trvat o něco déle, ale nakonec to zvládnou všichni.
Co je jednoduší, zaučovat kluky na větší hřiště v U12 a nebo je připravovat na přechod z U13 do U14?
To je zajímavá otázka, oba přechody mají svá specifika. Osobně si myslím, že o něco náročnější je změna ze „sedmičkového“ fotbalu na velké hřiště, kde jsou na kluky kladeny větší nároky na vnímání prostoru, taktiku a samozřejmě i na kondici. Rozdíl je i v tom, že v malé formě fotbalu se může střídat hokejově, kdežto na velkém hřišti nikoliv. Někteří kluci odehrají prakticky 70 minut bez střídání. A na to většina našich hráčů nebyla zvyklá.