Neměl jste za sebou ani jeden prvoligový start, a přesto si vás vybrala Dukla Praha. Jednička mezi armádními kluby. Jak se vám to povedlo?
Už jako dorostenec jsem nastupoval za výběr ČSR. Nejdříve jsem narukoval do Dukly Tábor. Vydržel jsem tam vedle hráčů jako Pešice nebo Caudr jenom týden. Potom si pro mě dojeli z Prahy. Po prvním roce se funkcionáři dlouho rozhodovali, jestli si mě nechají. Byl jsem tehdy totiž takové „tintítko". Byl jsem na tom však dobře technicky a to zřejmě rozhodlo.
V Dukle jste dlouho působil s dalším hráčem, který začínal svou kariéru ve Zlínském kraji, Zdeňkem Nehodou…
Znali jsme se už z dob působení v mládežnických výběrech ČSR. Krátce jsem s ním byl i v Gottwaldově. Do Dukly Praha přišel o rok později než já. Když jsme po vyhraném zápase dostali opušťák, tak jsme jezdívali domů společně. On vystupoval v Hulíně a já jsem pokračoval do Otrokovic. Mládí jsme prožili spolu a byli jsme velcí kamarádi.
Více se dočtete zde.