Luděk Svoboda začínal na herecké škole v oboru specialista pro dramatickou činnost. Poté přešel na FAMU, ale tam příliš dlouho nevydržel a začal se věnovat vlastní tvorbě. Odjel na Šetlandské ostrovy a po návratu do Čech začal pracovat v komerční sféře. Nyní se věnuje dokumentárnímu filmu o Dukle.
Můžete se nám krátce představit?
Vyučil jsem se na herecké škole v oboru specialista pro dramatickou činnost. Chvilku jsem se zkoušel učit i na FAMU, ale pak mě nutkání dobrovolné izolace potřebné pro práci a vlastní představy o tvorbě odnesly na Šetlandské ostrovy mezi rybáře. Tam jsem pokračoval v hledání sebe sama a tvorbě krátkých filmů, fascinovaný digitální technologií . Když jsem se vrátil do Čech, pracoval jsem v komerční sféře, točil reklamní videa, adaptace reklam a dokumentární filmy. Natočil jsem například sérii krátkých dokumentů o postižených lidech Cesty k životu. Po několika letech experimentování s digitální technologií jsem u digitálního filmu zakotvil. Před nedávnem jsem dokončil svůj první nezávislý hraný film Dog Hot, který v tuto chvíli čeká na uvedení. V současnosti zároveň připravuji s naší partou další dva hrané digitální filmy.
Zkrátka, hledám nové cesty vizuálního vyjádření, vlastní fantazie, představivosti a možností účinu. Ve volném čase dělám to samé :))
Jak jste se dostal k projektu dokumentárního filmu o našem klubu?
Jednou jsem seděl s kamarádem tlumočníkem-portugalistou, který právě v Praze tlumočil návštěvu Eusebia v Praze a napadlo mě, že je vlastně naší povinností, nás mladších, zaznamenat starší a uchovat je tak pro další generace. Díky setkání s panem Horou ze Spolku přátel Josefa Masopusta a o rok později v červnu loňského roku s manažerem Dukly Petrem Studénkou, nápad padl na úrodnou půdu a vyústil do konkrétní podoby dokumentárního filmu o historii fotbalové Dukly a jejích legendách.
Zbytek rozhovoru naleznete v sobotním Hlasateli z Julisky k utkání s Jihlavou. Začínáme v 15:30!