Pro Tondu to je páté zimní soustředění s naší Duklou. Za tu dobu došlo (mj. i díky změně složení mužstva) k posunu metod rozvoje obecné vytrvalosti - a to z kontinuální běžecké formy na tu specifickou se střídavou intenzitou resp. formu herní. My jsme se zeptali nejen na věci týkající se zatížení na herním soustředění a na to, jak by měla probíhat správná regenerace, ale i na naše dva navrátilce Tomáše Bergera a Milana Černého.
Jak je na tom Tomáš Berger s Milanem Černým, kteří po zimní přestávce začali opět trénovat?
Oba dva začali se startem zimní přípravy trénovat s mančaftem plnohodnotně a ani jeden z nich do teď nevykazoval žádný závažný problém a doufám, že to nezakřiknu! Takže se dá říci, že se postupně dostávají do zápasové kondice a formy a my jsme tady všichni společně přesvědčeni, že od jara budou plnohodnotně a stoprocentně připraveni pro mistrovská utkání, stejně jako všichni ostatní hráči v kádru.
Jak vůbec probíhá celý rekondiční proces?
Moje práce znovu-nabírání kondice navazuje na práci lékařů a fyzioterapeutů. U Milana tomu bylo tak, že po opakovaných operacích kolen a komplikované zlomenině kotníku nebyl svalový aparát stehen, především pak na levé noze, v uspokojivém stavu ať z hlediska rozsahu pohybu, tak z hlediska objemu svalstva. Proto de facto podstatnou část podzimní části sezóny a celou zimní dovolenou na těchto věcech Milan pracoval – povedlo se mu navýšit svalový objem o několik centimetrů, zvýšit úroveň stability kolenních kloubů a hlezna, a zlepšit rozsah pohybu jako takový. Tomáš Berger podstoupil operaci velmi zřídka se vyskytující Mortonovi Neuropatie – úžinového syndromu, kdy mu byl začištěn nervový kanálek a zabroušena záprstní kůstka mezi čtvrtým a pátým prstem na noze. V jeho případě šlo tedy spíše o zátěž na rotopedu, v bazénu a v průběhu zimní dovolené o navyšování individuálních běžeckých dávek.
U klubu působíš už nějakých šest let, změnila se nějakým způsobem tvá náplň práce?
Moje náplň práce se v zásadě nemění, ale postupně jsme poupravili pohled na kondiční přípravu jako takovou. Od druhé ligy došlo k obměně mužstva, i proto není dnes nutné klást zásadní důraz na běžeckou formu rozvoje obecné vytrvalosti (což ovšem neznamená, že neběháme vůbec), ale vyprofilovali jsme se tak, že preferujeme vysoce specifickou tréninkovou náplň a herní složku kondice – tedy opakované krátkodobé intenzivní zatížení s neúplným odpočinkem, s reakcí a součinností několika hráčů a s opakovanými rychlostními úseky. Stejně tak jsme poupravili silovou průpravu, kdy dnes již není zapotřebí ve velké míře posilovat s činkami v celo-týmové rovině (především ale v rovině individuální), ale sledujeme novinky a směry v oblasti tzv. nestabilního posilování. Obecně řečeno: moderní trend je, že není zapotřebí v první polovině ledna zatěžovat hráče zbytečně velkými a těžko únosnými objemy, aby následně v březnu a dubnu měla řada hráčů svalové a úponové problémy a nebyli by proto k dispozici v průběhu soutěžního období, jako by se tomu mohlo stát.
A co se týče herního soustředění, na co se zaměřuješ přímo zde na Kypru?
Tady na Kypru je tréninková náplň už hodně skupinová. Většinou hráči, kteří jsou zápasově více vytíženi, mají před i po vlastním přípravném utkání odlišnou tréninkovou náplň od skupiny hráčů, která do utkání nezasáhla. Aktivní regenerace např. formou výběhu a kompenzačních cvičení vs. plnohodnotný herní trénink.
Jak je to s našimi „veterány“? Potřebují nějakou zvláštní péči?
Rozdíl je především na poli regenerace, přeci jen hráči, kterým je 36 jako Honzovi Vorlovi nebo 39 jako je Gedymu, potřebují něco jiného, než 20 letí mladíci. Takže s nimi hodně komunikujeme o tom, jak se cítí a v případě, že je všechno tahá a bolí je záda, „netlačíme tak moc na pilu“. Navíc pokud je nenajdete v sauně nebo na masáži, tak spí. Určitě ale klobouk dolů, jak to kluci i ve svém věku zvládají.
Jak by měla regenerace správně probíhat?
Zjednodušeně řečeno regeneraci dělíme na dvě fáze – rychlá a pomalá resp. aktivní (výklus a vyklepání unaveného svalstva pro vyplavení škodlivých metabolitů, které při zátěži vznikají a při jejichž dlouhodobém usazování by mohlo dojít ke svalovému poškození, dále pak strečink a ostatní kompenzační cvičení pro snížení svalového napětí) a pasivní (masáže, tepelné a vodní procedury). V prvním případě, kdy se bavíme o hodinách po výkonu je to také o výživových doplňcích (znovu zavodnění a re-mineralizace organismu), které tady mají hráči k dispozici společně s kvalitní stravou. Spoustu hráčů si potom v předvečer ráda zajde do sauny (pakliže je to v dostatečném předstihu před utkáním), do páry resp. bazénu. Nakonec pak večer mají plné ruce práce maséři a fyzioterapeuti – a to doslova, patří jim velký dík.
Každopádně jsme u moře, co koupel v mořské vodě?
Jednoznačně pozitivní! Kluci si tam rádi zajdou smočit kotníky a kolena (odvážnější z nich pak celé tělo). Výborné zpestření a pročištění z kopaček namáhané kůže a nehtů na nohou.