S Ladislavem Vízkem, legendou pražské Dukly a československého fotbalu, jsme se potkali v jeho útulné hospůdce "Kozlovna." Při hodinovém povídání se rozmluvil o současné Dukle, ale i o své generaci a bylo opravdu vidět, jak je rád, že Dukla má opět své místo v nejvyšší soutěži.
Pane Vízku, nemůžu začít jinak, než současnou Duklou. Co říkáte na její výsledky?
Za to, že Dukla existuje, děkuju (a nejen já) vše odpovědným. Navíc současná Dukla na mě působí naprosto skvělým dojmem. Vypadá to, že všechno klape. Lidé tam jsou skromní, pokorní bez žádných skandálů nebo průšvihů, které v poslední době vidíme v lize. Zkrátka se tam fotbal dělá dobře a za to jsem strašně rád. Protože byly doby, kdy jsme byli v Příbrami a to prostě nebylo ono, Dukla patří na Julisku a nakonec se to vše otočilo a dnes jsme v ligové elitě, počínáme si dobře a můžu znova říct, že jsem Duklák a lidé mi na to odvětí, že to je velice dobrý klub.
Kam až, podle Vás, může tato cesta „nové“ Dukly pokračovat?
Byl bych strašně rád, kdyby to mělo i nadále progresi. Ale pořád nás většina veřejnosti vidí jako armádní klub, i když to tak už úplně není, tak je pravděpodobné, že se kvůli tomuto možná potenciální sponzoři nehrnou. Nevím, co by se muselo stát, abychom bojovali o ty úplně nejvyšší příčky, tak jako třeba má generace. Ale u nás to bylo úplně jinak postavené. Je jasné, že Dukla nemůže kupovat ty nejlepší hráče na trhu, takže si musí hráče vychovat, což je samozřejmě také těžké. Teď máme víceméně „bezejmenné“ mužstvo z pohledu veřejnosti a jsme skoro na špici ligy! A když už se objeví výborný hráč, tak chce v dnešní době jít za penězi – do Sparty, do Plzně atd. Takže v téhle době to bude ještě nějaký pátek trvat přeměnit to tak, aby mužstvo Dukly šlo ještě výš.
Takže myslíte, že na evropské poháry má Dukla ještě čas?
Tak první dvě místa jsou dána. Tam je Sparta a Plzeň. To třetí místo je samozřejmě reálné a proč ne? Ale první dvě místa, se podle mého, dlouho uvolňovat nebudou. Tyhle mužstva mají velice kvalitní kádry, mají peníze a navíc hrají dobře. I když samozřejmě, Dukla je jim rovnocenným soupeřem na hřišti! Ale zázemím, to ještě velkoklub nejsme.
Jak často Vás můžeme vidět na Julisce?
Chodím skromně, to se musím přiznat. Ale pozor! Teď jsme našli novou trasu a jezdíme přívozem, parta kluků lodičkou a máme to dvě stanice ze Suchdola, takže jsme Pod Juliskou, zajdeme si tam na pivo a vyšlápneme si schody a jsme na fotbale. Je to strašně krásný. Chodí i Šmíca, vnoučata... Takhle jsem byl na Slavii a na Plzeň, no ani jeden zápas nedopadl úplně dobře. Tak to musím napravit.
Dukla je často diskutována kvůli menší návštěvnosti. Ale to tak bylo asi od nepaměti, že ano?
S tím se asi nedá nic dělat, plný stadion do posledního místa jsme naposledy viděli za naší generace. Ale jo, jedna cesta tady je, jak uvidíme plný stadion. Když se dostaneme do pohárů a bude vážné dobrý soupeř... Teď nemyslím Ligu Mistrů, ale třeba předkolo Evropské ligy. Ale na ligu vyprodat stadion? To je asi nadlidský úkol. Já říkám lidem, že na Duklu chodí „fajnšmekři.“ Je nás málo v Praze a naopak hodně mimo hlavní město. Takže na ty poháry by určitě přijeli mimopražští fanoušci, ale pravidelně na ligu, až na výjimky, asi chodit nebudou. Možná, kdyby se hrálo o titul....
Přejdeme teď k trenérské lavičce Dukly. Jak jste sledoval spekulace ohledně trenéra Kozla a zájmu Plzně?
Luboše Kozla znám jako strašně slušného kluka. Patřil do party kolem Šmíci a dalších. Je evidentní, že Luboš to má v hlavě naprosto v pořádku, ne nadarmo ho chtěla Plzeň. A pokud mám být upřímný, tak pro mě bylo překvapení, že zůstal. A značí to hodně o jeho charakteru. Nevěřím tomu, že by nechtěl, ale asi bude na Dukle spokojený, nikdo mu do práce nemluví, má tam plnou moc. Zcela upřímně, jsem až v šoku, jak si s Honzou Suchopárkem, což je další obrovská osobnost a autorita, si kluci rozumí a vedou to mužstvo. Myslím si, že máme jednu z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší, trenérskou dvojici v lize. Nikde to neklape tak, jako v Dukle. Navíc to jsou fakt skromní kluci, takže klobouk dolů před jejich chováním a samozřejmě trenérskými kvalitami. Jsem opravdu velice rád, že jsou na Dukle. Samozřejmě dobrou práci předvádí celý realizační tým.
„A“ tým je v současné době na Kypru na herním soustředění. Ale kam se jezdilo za Vašich hráčských let?
My jsme jezdili na halové turnaje do Německa. Ale jen v zimě, na léto jsme byli v Čechách. Do teplých krajů jsme nejezdili vůbec. Ale dnes je jiná doba, asi se musí jezdit, aby se kluci rozehráli. Ale my jsme to nepotřebovali, my jsme kopat uměli (směje se). Dnes je to asi i trošku móda. Všichni jezdí do Turecka, na Kypr, do Španělska. Připravují se takto a nakonec je to lepší, než být v hale nebo na sněhu. A je dobře, že Dukla na to má a značí to, že to není zas tak chudý klub.
No a na co Ladislav Vízek nejraději vzpomíná v rámci svého působení v dresu Dukly?
Když je člověk starší, tak začíná být docela nostalgický. Jsem zkrátka rád, že jsem byl v Dukle, že jsme měli úžasné mužstvo, skvělé podmínky, neměli jsme problém s penězi, vyhrávali jsme. Navíc řada z nás byla v nároďáku. Byl to kus nádherného života bez bídy. Jediná věc mě mrzí a to, že jsme měli být ještě daleko víckrát mistři! My jsme byli nejlepší, všichni to věděli. Ale byla ta doba, že nás jednou předběhlo Brno, Ostrava, Vítkovice nebo Bohemka. Řeknu, z deseti let jsme mohli a měli být osmkrát mistři. Ale i tak, měli jsme úžasnou partu. Byli jsme pohromadě téměrř deset let. Navíc ty evropské poháry. Jsem opravdu „hrdý na svůj klub.“