Duklu čeká nejtěžší možná zkouška. Votroci vyhráli devět (!) zápasů v řadě, ligu vedou s desetibodovým náskokem a v sobotu proti nám budou mít extra motivaci – v případě vítězství si totiž zajistí postup do nejvyšší soutěže.
„Bude to pro nás jako každý jiný zápas. Nemáme co ztratit a věříme, že odehrajeme dva dobré poločasy,“ řekl obránce Jiří Piroch, při zranění Daniela Kozmy současný kapitán týmu. „Hradec má dlouhou šňůru vítězství a od začátku sezony pravidelně sbírá body. Budeme je chtít potrápit a odčinit porážku se Žižkovem.“
Právě středeční pražské derby bylo pro Duklu až příliš kruté. Po trefě Sundaye Faleye z penalty jsme v 78. minutě šli do vedení a mířil za vítězstvím, jenže soupeř po dvou rozích v nastaveném čase skóre otočil a vyhrál. Znamenalo to pro nás první porážku pod trenérem Bohuslavem Pilným.
Ten bude mimochodem v Hradci našeho střelce dvou posledních gólů Sundaye Faleye postrádat kvůli karetnímu trestu. Dobrou zprávou je naopak návrat Daniela Součka, jenž proti Žižkovu odehrál celých 90 minut.
Hradec vévodí takřka všem dostupným statistikám a na prvním místě tabulky je zaslouženě. Vstřelil nejvíce gólů ze všech a nejméně jich inkasoval. V této sezoně prohrál v lize jen dvakrát – v Líšni 1:2 a doma s Prostějovem 0:1.
Dukla je na druhou stranu pod novým trenérským vedením venku zatím stoprocentní (výhry 1:0 v Jihlavě a v Chrudimi) a věří si i na Hradec. S našim sobotním soupeřem jsme v tomto ročníku dvakrát remizovali: v prosinci v lize na Julisce 1:1 a pak v zimní Tipsport lize na neutrální půdě 3:3.
Speciální duel čeká kouče Pilného, jenž jako hráč strávil v Hradci většinu kariéry. Na východ Čech se vrátil také jako trenér a postoupil s ním do nejvyšší soutěže.
Odchovanec SK Slavia Praha (1943-1951). Univerzální hráč: obránce, záložník, ale i útočník. Ligový dres ATK Praha, ÚDA Praha a Dukly Praha oblékal v letech 1952-1963. S našim A-mužstvem získal celkem 6x mistrovský titul, byl autorem jedné ligové branky, 2x byl vítězem Československého poháru a 3x vítězem Amerického poháru.
Má čtyři starty za naše reprezentační A-mužstvo (1956), pět startů za naše reprezentační B-mužstvo (1951-1954) a čtyřikrát oblékl dres reprezentačního juniorského týmu (1949-1954).
V roce 1956 se zúčastnil památného zájezdu našeho reprezentačního mužstva (trenéři Antonín Rýgr a Karel Kolský) do Jižní Ameriky. V průběhu tohoto zahraničního zájezdu se uskutečnilo pět mezistátních zápasů, z toho 1x jsme zvítězili a čtyřikrát prohráli. Celkové skóre 3:10.
Prvé utkání na tomto zájezdu se uskutečnilo 5. srpna v Rio de Janeiro, našim soupeřem byla reprezentace Brazílie. Naše mužstvo zvítězilo v poměru 1:0 (0:0), když vítěznou branku v 53. minutě vstřelil Anton Moravčík.
V polovině roku 1963 ukončil Urban bohatou a úspěšnou hráčskou činnost v Dukle Praha a vrátil se do své mateřské TJ-Dynamo Praha (SK Slavia Praha), která v této době hrála ve druhé lize.
Je posledním žijícím hráčem ze starší generace fotbalistů našeho A-mužstva, které v 50. a 60. letech minulého století patřilo k předním celkům v Evropě i ve světě.
Po ukončení své bohaté hráčské činnosti působil několik let jako sportovní novinář. V letech 1959-1972 působil v redakci Zápisníku a od roku 1979 ve sportovní rubrice redakce Rudého práva. V roce 1977 byl předsedou Klubu sportovních novinářů.
Blahopřejeme!
Všechny předchozí díly našeho podcastu najdete buď v playlistu na Youtube nebo také na Spotify, kde stačí do vyhledávače zadat Podcasty z Julisky. Nový díl podcastu se pro vás snažíme připravit vždy v týdnu před domácím zápasem.
Děkujeme našemu věrnému fanouškovi Vojtěchu Bidrmanovi, který se na všech dílech moderátorsky podílí!
Upozorňujeme fanoušky, kteří se chystají na stadion, aby dodržovali všechna předepsaná opatření. Najdete je v článku ZDE. Otevřeme pro vás sektory "U", "K" a "L" a k dispozici bude v omezené míře také občerstvení. Nelze si ho však vzít s sebou na vaše místo na tribuně.
Vstup bude umožněn pouze držitelům permanentek, které jsou nepřenosné. Na permanentku tedy může přijít pouze její majitel dle uvedeného jména při zakoupení. Zároveň prosíme, abyste mezi s sebou nechali minimálně jednu volnou sedačku. Děkujeme a těšíme se na vás!
Žižkov jsme v této sezoně už jednou porazili, a sice na konci listopadu výsledkem 2:0. Naše góly tehdy dali v prvním poločase Marek Fábry a v tom druhém Michael Ugwu, toho času hostující na Dukle z Bohemians 1905.
V tomto ročníku se nám proti pražským týmům celkově daří. Kromě Žižkova jsme porazili také Vyšehrad a Admiru v poháru. Pravda, v dalším kole MOL Cupu byla nad naše síly letos suverénní Slavia (prohra 1:4).
Do středečního duelu vstoupíme jako pátý tým druholigové tabulky. Žižkov na nás ztrácí jen bod, ale v nahuštěném středu tabulky to znamená až osmé místo. Ještě těžší souboje než na trávníku navíc Viktoria aktuálně svádí v zákulisí. Reálně ji hrozí, že nezíská druholigovou licenci pro další sezonu, neboť nesplní požadavky ohledně zajištění rekonstrukce stadionu.
Dukla má na přelomu dubna a května slušnou formu. Od doby, co mužstvo převzal Bohuslav Pilný spolu s asistentem Alešem Majerem, jsme ještě neprohráli a ze čtyř zápasů získali deset bodů. Naposledy jsme dokázali zvítězit v sobotu v Chrudimi, kde triumf 1:0 trefil nigerijský útočník Sunday Faleye a ve druhém poločase zachránil tři body chycenou penaltou Filip Rada.
„S novým koučem přišla změna. Snažíme se hrát to, co po nás trenér chce, i když to často pořád ještě není ideální. Pro nás je to taky trošku něco jiného, musíme si zvyknout na malinko jiný styl hry,“ řekl gólman Rada.
Viktoria naposledy porazila doma Varnsdorf, venku ale z posledních tři zápasů získala jen bod za remízu v Brně s SK Líšeň 1:1. Jinak prohrála v Hradci Králové i na hřišti Třince. Svěřenci trenéra Davida Oulehly by se rádi opřeli o lepší produktivitu – vždyť od začátku dubna se stalo jen jednou, že v zápase dali více než jeden gól (porážka v Hradci 2:4).
Ještě nemáte permanentku a chcete přijít na fotbal? U nás ji zakoupíte na závěrečné zápasy sezony za skvělou cenu! Více informací najdete ZDE.
FK Viktoria Žižkov – FK Dukla Praha 0:2 (0:1)
FK Viktoria Žižkov:
Švenger – Urbanec, Žežulka, Pudil, Muleme – Jaroslav Diviš (85. Nabijev), D. Richter, Skopec, Súkenník (57. Mashike Sukisa) – Zoubele (78. Auer), Batioja.
FK Dukla Praha:
Rada – Ayong, Piroch, Fišl – Souček, Krunert, Doumbia (89. Jakab), Dancák, Kovernikov (61. Hadaščok) – Fábry (89. Buchvaldek), Preisler (78. Ugwu).
Branky: 30. Fábry, 86. Ugwu. ŽK: Sukisa, Pudil – Ayong, Kovernikov, Fišl, Hadaščok. Rozhodčí: Zelinka – Novák, Bureš. Střely na bránu: 8:5. Střely mimo: 5:3. Rohy: 5:6. Držení míče (v procentech): 53:47.
„Jsem samozřejmě rád, že jsem pomohl týmu. Minimálně poloviční zásluhu na chycené penaltě má Aleš Majer (asistent trenéra), který mi poradil, na jakou stranu mám jít. Mužíka totiž dobře zná. Naštěstí to vyšlo,“ říkal po utkání Rada.
Dukle se v Chrudimi povedl první poločas a vedla po zásahu Sundaye Faleye. Jenže ve druhém poločase domácí přidali a Rada i jeho spoluhráči se museli mít na pozoru. „Vyhráli jsme a máme tři body, což byl cíl, se kterým jsme do Chrudimi přijeli. V tomto ohledu můžeme být spokojení, ale předvedená hra ve druhé půli určitě nebyla ideální. Na tom musíme zapracovat.“
Podobná slova volil po zápase také trenér Bohuslav Pilný. Pod jeho vedením nicméně Dukla ze čtyř zápasů třikrát vyhrála a získala deset bodů. „S novým koučem přišla změna. Snažíme se hrát to, co po nás trenér chce, i když to často určitě není podle jeho představ. Pro nás je to taky trošku něco jiného, musíme si zvyknout na malinko jiný styl. Snad se budeme dál zlepšovat a sbírat body,“ přeje si náš gólman.
Čisté konto udržel Rada podruhé během čtyř zápasů a znovu venku. Gól neinkasoval v Jihlavě a nyní v Chrudimi. Kromě penalty čelil v závěru ještě nebezpečné střele obránce Řezníčka, kterou viděl na poslední chvíli a vytáhl ji pěkným zákrokem na roh.
„Nerad hodnotím svůj výkon. Spíš bych poděkoval spoluhráčům, kteří makali a vyhrávali hlavičkové souboje. Chrudim má vepředu vysoké hráče a hodně nakopávala balony. Naštěstí jsme to zvládli.“
Utkáním na východě Čech vstoupíme do posledního ligového měsíce. Ten předchozí pro nás byl obzvlášť náročný – hráli jsme sedm zápasů v 21 dnech a bodově nám vyšel až jeho závěr po příchodu nového trenéra Bohuslava Pilného.
Pod jeho vedením vyhrála Dukla v Jihlavě 1:0, pak porazila Blansko 2:1 a naposledy minulou sobotu remizovala na Julisce s Varnsdorfem 1:1.
„Bylo to hodně hektické, mužstvo vlastně pořád poznávám. Celé je to pro mě nová zkušenost. Ještě nikdy jsem nepřišel k týmu, který by měl před sebou během pár dnů tak těžký program,“ říkal trenér Pilný a uvítal delší přestávku mezi zápasy, kterou si on i jeho svěřenci „užili“ po posledním utkání.
V Chrudimi čeká Duklu další těžká šichta. Náš sobotní soupeř má před 21. kolem na kontě 31 bodů a je pátý, Dukla má o tři body méně a je sedmá. Když se oba týmy střetly na podzim na Julisce, Chrudim nás zaskočila vítězstvím 2:0.
Na rozdíl od Dukly, která za poslední tři zápasy brala sedm bodů, však Chrudim tápe a ze stejného počtu mačů získala bod jen jeden za remízu v Prostějově. Měla ale také těžký los – hrála s druhou Líšní i s vedoucím Hradcem Králové.
Největší hrozbou Chrudimi je útočník Ladislav Mužík – s dvanácti góly nejlepší střelec celé ligy! Mužík se trefil i v listopadu na Julisce (z penalty zvyšoval na 2:0 pro hosty). Naposledy skóroval dvě kola zpátky do sítě Hradce.
Dukla bude doufat, že Chrudim prodlouží své domácí trápení. Chrudimští patří na vlastním hřišti v rámci celé sezony mezi nejlepší čtyřku soutěže, naposledy to však potvrdili 5. prosince při výhře nad Vlašimí. Od té doby doma nebodovali.
V dubnu si za volantem „užil“ dlouhé cesty do Třince, Prostějova nebo do Brna. Richard Nedbal ale není jen řidičem našeho A-týmu, na zápasy vozí všechna mužstva Dukly od těch dvanáctiletých až po rezervu.
„Když je příležitost, tak vozím ještě mladší fotbalisty. A to hlavně mimo republiku na zahraniční turnaje,“ říká.
Richarde, pověz nám, jak ses vůbec stal řidičem našeho klubového autobusu?
Před zhruba devíti lety jsem se poznal s bývalým ředitelem Dukly Michalem Prokešem a dělal mu osobního řidiče. Jednou jsem mu z legrace řekl, že by mě bavilo řídit klubový autobus. A on na to, ať si udělám řidičák a můžu jezdit. Vzal jsem to jako výzvu, udělal zkoušky a stal se ze mě autobusák.
Umíš se i sám na autobusu postarat i o běžné servisní věci?
Zvládám nějaké základní věci. Když si nevím rady, tak mi pomůže náš trávníkář František Ureš, vedoucí mužstva Petr Malý, případně „odborník“ Jan Švestka (směje se). Autobusy ale stejně jako dnešní auta mají v sobě hodně elektroniky a většinu věcí nelze udělat bez speciální diagnostiky.
Prozradíš, kdo z hráčů bývá na cestách nejhlučnější a po kom je třeba největší nepořádek?
Nejhlučnější jsou nejmladší kategorie, což je asi pochopitelné. Snad si je postupem času vychovám. Naše áčko je v tomto směru slušnější. Nepořádek po sobě občas nechává Martin Chlumecký (směje se) a vymlouvá se na to, že seděl na jiném místě. Naopak Filip Rada má po sobě vždy uklizeno.
Jaká bývá v autobuse nálada? A jaký je vlastně zasedací pořádek?
Vepředu sedí trenéři a realizační tým, nejzkušenější hráči naopak sedí vzadu. A nálada se samozřejmě odvíjí od výsledku. Po výhře je v autobuse veselo, naopak po prohře ticho. Jsou slyšet jen trenéři, kteří zpětně rozebírají zápas.
Máš nějaký zážitek spojený s cestováním na zápasy?
Mám jich spoustu! Ale vyberu jeden… Když jsme jednou jeli na ligový zápas do Hradce, tak se začalo kouřit z předního pravého kola. Museli jsme zastavit na prvním odpočívadle a začali jsme řešit jiný způsob dopravy. Volali jsme všem, kdo jeli na zápas auty a naskládali se k nim. Takže třeba Petr Rada vezl svého syna Filipa a další tři hráče, pomohl nám i Jan Fiala a další lidi z vedení. Poslední odjeli trenéři a zbytek se naskládal do náhradního autobusu. Za mnou přijel servis a zjistili jsme, že mi zůstal zaseknutý třmen brzdového kotouče. Závada byla za půl hodiny vyřešena. Odjel jsem prázdný zpět na Julisku a druhý poločas viděl v televizi. Štěstí, že jsme vyhráli. Jinak bych to měl pořád na talíři. Hráče odvezl zpět náhradní autobus.