Na neurčito se tak odkládají naše zápasy 14. a 15. kola FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY proti Prostějovu a Blansku. O náhradních termínech vás budeme informovat.

Klub je v úzkém kontaktu s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy a řídí se jejími pokyny.

„Dukla je skvělá štace. Je to tradiční český klub, který má velké jméno a ambice postoupit do ligy. Jsem moc rád, že můžu být její součástí,“ říká Peterka.

V jeho osobě jsme získali lídra na hřiště i do kabiny. Peterka je do pole vůbec nejstarším hráčem z celého týmu, starším je pouze brankář Filip Rada v 36 letech.

„Téhle role se nezříkám. Sedí mi to. Ale chce to ještě čas. Nemůžu přijít do kabiny a za pár dnů tam všem říkat, co jak mají dělat. Navíc jsem ještě neodehrál ani jeden zápas a spoluhráče teprve poznávám,“ líčí Peterka. „Každopádně mi to vyhovuje, v Ústí jsem byl ve stejné pozici. Občas mi kluci dokonce říkali, že to s tím řvaním přeháním,“ směje se.

V Ústí nad Labem se Peterka stal ikonou. Strávil tam deset sezon a tým vedl i jako kapitán. Teď je před ním nová výzva. „Je to pro mě nový impuls a pořád si ještě na některé věci zvykám, mám z toho ale dobrý pocit. Věřím, budeme na jaře úspěšní.“

Mezi severem Čech a Prahou ještě stále pendluje, i když v Praze občas přespí. Do budoucna by se možná do hlavního města i s rodinou přestěhoval, zatím to ale není na pořadu dne. „Teď budu fungovat v tomhle režimu. Uvidíme za pár měsíců.“

Na Julisku ho zlákal i moderní fotbal, kterým se Dukla prezentuje. „Byl to jeden z důvodů, proč jsem do Dukly přišel. Hraje se tu kombinačně, to mi vyhovuje. Vždycky se mi tenhle styl fotbalu líbil,“ povídá Peterka.

Čekání na premiéru

Hráčem Dukly je Peterka už více než měsíc. S klubem zatím v omezeném režimu trénuje a vyhlíží svůj první start. Ten se ovšem zatím odkládá.

„Bohužel mám nějaké problémy s kotníkem. Dukla o tom věděla, když jsem přicházel z Ústí, není to žádná novinka. Nevím, kdy dokážu nastoupit,“ krčí rameny. „Snad je to jen otázka týdne nebo dvou. Uvidíme.“

Peterka proto přišel i o ligovou premiéru na jaře. A zrovna proti „svému“ Ústí, které jsme přehráli jasně 5:0… „To mě hrozně mrzelo, že jsem nemohl nastoupit, ale nedalo se nic dělat. Musím se připravovat tak, abych byl co nejdříve zpátky.“

„Stihli jsme vše, co jsme si naplánovali,“ pochvaluje si Skuhravý. „Tým je pracovitý a kluci mají ochotu se zlepšovat. Už se těšíme na zbytek sezony.“

Dukla v ní chce atakovat nejvyšší příčky a potvrdit roli jednoho z lídrů FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Mužstvo přes zimu posílilo pět nových hráčů, ale muselo se vyrovnat i s odchody Dominika Preislera a Samuela Dancáka do nejvyšší soutěže.

Trenére, s čím Dukla půjde do jarní části sezony?
Chceme být herně a výsledkově spokojení, to je náš cíl. A věřím, že je to v našich silách.

Co vám ukázaly zimní přátelské zápasy?
Zápasy jsou vždy naplánovány tak, aby v danou chvíli plnily to, co potřebujeme – po kondiční nebo taktické stránce. To splnily bezezbytku. Každé utkání má samozřejmě svůj průběh a dá nám zpětnou vazbu do tréninkového procesu, se kterou vždy pracujeme. Nejpalčivější je pro nás stále střídání silných a slabších situací i reakce na ně. To je věc, se kterou se pereme a neustále na ní pracujeme.

V přípravě se objevilo spoustu mladých hráčů jako Jeřábek, Hodek, Villaseca, Šebrle a další. Většinou hráči z B-týmu či dorostu. Jak hodnotíte jejich výkony?
Kdo nás sleduje, tak ví, že tohle je cesta, kterou se Dukla vydala. Samotného mě překvapilo, jak rychle se mladí hráči zlepšují. To je stav, který nás všechny motivuje. Hráči pravidla znají a v tuto chvíli je, jak se říká, míček na jejich straně. Příležitost dostanou ti, kteří udrží pracovitost a touhu. Bohužel nemají v této době možnost herního vytížení, protože nižší soutěže stojí. To je velká překážka a troufám si říct, že také průšvih pro celý český sport. Mají i proto můj obdiv a věřím, že svoji šanci využijí.

Jak se mužstvo vyrovnalo s hráčskými odchody i příchody?
Že odešli jen dva hráči, tak je výhra. Jelikož vážný zájem byl o daleko víc kluků. Mám každopádně radost z toho, jak Sam s Dominikem hrají v lize a moc jim to přeji. Do ztrát počítám také kapitána Daniela Kozmu, který má zraněné koleno a spolu se Samem Dancákem byl našim klíčovým hráčem. Našim primárním cílem v zimní přestávce proto bylo zapracovat na systému a hráčích tak, aby výsledkový propad nebyl takový jako po odchodech v létě. K tomu by nám měli pomoci i kluci, kteří do týmu přišli nově. Tím bych chtěl poděkovat majiteli, že nám dovolil přivézt hráče, které jsme si vytipovali do našeho stylu hry, a které v dohledné době nedokážeme doplnit z našich zdrojů.

Ligu zahajujeme proti Ústí nad Labem. Jaký je to soupeř?
Ústí je jeden ze soupeřů, se kterými jsou zápasy vždy zajímavé. Změna trenéra, postavení v tabulce a způsob hry Ústí jsou pro nás výzvou a motivací. Jestli jsme něco dlužni sami sobě, fanouškům a vedení, tak to jsou výsledky z domácích zápasů. I proto chceme tuhle příležitost využít a zvítězit.

Dukla spustila před startem jara své vlastní podcasty. Prvním hostem byl sportovní ředitel Jan Staněk. Podcast si můžete poslechnout zde: 

Na semináři hovořili:
Antonín Barák (téma: trenéři ve škole)
Jiří Vorlický (centrum prožitků)
Günter Bittengel (restart mládeže FK Dukla Praha)
Petr Fišar (trénink na hřišti a v přírodě)
Tomáš Kulvajt (tréninkový proces dorosteneckých kategorií)
Martin Kotůlek (život v regionální fotbalové akademii Olomouckého kraje)

„Jsem rád, že jsme měli téměř plnou kapacitu. Ze zpětné vazby posluchačů jsme viděli, že o témata mají zájem. Reagovali a ptali se. To nás moc těší. Musím také poděkovat Mílovi Carvanovi, díky kterému jsme mohli online seminář udělat v nádherných prostorech klubovny na Julisce,“ říká Antonín Barák, koordinátor metodiky mládeže v Dukle.

Sám hovořil o projektu Trenéři ve škole, který léčí pohybovou negramotnost českých dětí na školách. „Chceme oživit tělocvik a projevit v dětech zájem o sport. Na Praze 6 má Dukla ve školách velké jméno. Zájem rodičů, aby daly své děti na Duklu, je veliký. Do školičky se nám loni přihlásilo téměř 100 dětí, to je fantastické číslo a téměř dvakrát takové v porovnání s velkoklubem jako je Sparta,“ dodal.

Vyzdvihl také všechny ostatní přednášející. „Podělili jsme se o své know-how a předali naše zkušenosti dál. Všichni vystupující měli co říct, jsou to respektované osoby a cítili jsme z ohlasů, že si lidé ze semináře odnesli spoustu cenných rad.“

Přednášky jsou určeny primárně studentům přijatým do Přípravného ročníku VOŠ profesních fotbalových studií, jsou ale otevřeny také hráčům, trenérům, rozhodčím či fanouškům. Kapacita je vždy omezená.

„VOŠ profesních fotbalových studií nabízí svým studentům semináře s tour po týmech první a druhé ligy. Škola jako taková je unikátní, v Evropě jich je velice málo. Nabízí vzděláním těm, kteří se zajímají o fotbal, ale nechtějí jít na vysokou školu. Letos se rozběhl nultý ročník. Mezi lektory jsou jména jako Ivan Hašek, bývalý generální sekretář FAČR Rudolf Řepka, Josef Csaplár a další,“ uzavírá Antonín Barák.

Více o Vyšší odborné škole profesních fotbalových studií najdete na webových stránkách.

„Doufám, že zápas zvládneme. Budeme se snažit být silní na míči, dominovat ve hře a přesunout naši práci z tréninku do zápasu,“ řekl směrem k utkání záložník Lukáš Buchvaldek.

„Jsme teď v celkem náročném tréninkovém období, nabíráme objem a makáme na sobě. Nepomáhá nám ani ta zima, ale je to pro všechny stejné,“ dodává. „Musíme se hlavně dobře rozhýbat, protože hrát zápasy v těchto teplotách není pro tělo moc příjemné. Hůř se taky dýchá. Chceme se ale soustředit hlavně na to, abychom uspěli.“ 

Zatímco Dukla už stihla v zimním přípravném období odehrát sedm zápasů (včetně poháru na Slavii), Vlašim po konci podzimní části soutěže nazula kopačky dosud jen dvakrát. A v obou případech vítězně, když vyhrála 4:2 na Vyšehradě a minulý víkend porazila doma po gólu z penalty 1:0 Žižkov.

Dukle se v neděli nepovedl přátelák v Plzni s „béčkem“ Viktorie, ve kterém podlehla 1:3. Jinak má ale v přípravných zápasech bilanci tři výher a dvou remíz. Kromě sobotního utkání máme zatím potvrzený ještě další přátelský duel se Slavií „B“ v sobotu 20. února na Xaverově.

S Vlašimí jsme odehráli na podzim duel 8. ligového kola, kde jsme i přes střeleckou převahu padli na soupeřově hřišti nejtěsnějším možným rozdílem 0:1.

„Pepa Jakab neměl v roce 2020 úplně pravidelné herní vytížení, a to i kvůli zdravotním potížím. Jeho situaci jsme řešili a společně s ním jsme se shodli na tom, že by byla škoda, aby hrál jen za B mužstvo ČFL. Naskytla se možnost jeho hostování na Vyšehradě a i když to bylo nakonec celkem komplikované, tak k dohodě došlo a Pepa jaro odehraje tam. Snad bude pravidelně nastupovat a pořádně se v profi fotbale ukáže,“ řekl k hostování Jan Staněk, sportovní ředitel Dukly.

Třiadvacetiletý záložník za Duklu naposledy nastoupil koncem listopadu v mistrovském utkání na Proseku proti Žižkovu při výhře 2:0, od té doby v naší sestavě chyběl.

Ať se ti v novém působišti daří, Josefe! 

„Od mého příchodu do Dukly se bavíme v klubu o tom, že potřebujeme získat zkušeného, charakterového a fotbalově zajímavého hráče. Řešili jsme se několik jmen, mezi nimiž byl právě Honza Peterka,“ uvedl Jan Staněk, sportovní ředitel Dukly.

„Honza měl více nabídek a my si moc vážíme toho, že se rozhodl pro Duklu. Původně jsme měli transfer v plánu až na léto. Jeho možný příchod a přínos pro tým jsme však dále diskutovali a nakonec jsme se rozhodli, že o přestup zkusíme zabojovat již teď v zimě. To se nakonec k naší radosti povedlo. Honza je osobnost, která našemu mladému týmu pomůže. Chceme na jaře jít tabulkou co nejvýše a i v případě, že by to nevyšlo až na úplný vrchol, tak chceme, aby se tým dával dohromady na příští sezonu,“ pokračuje Staněk.

Zkušený defenzivní záložník spojil svoji kariéru s Ústím nad Labem, kde dělal kapitána. Na severu Čech strávil deset sezon a odehrál tam 226 zápasů. V Dukle se stane nejstarším hráčem do pole, starším v týmu je jen brankář Filip Rada.

„Dukla je tradiční klub, který má u nás velké jméno. Líbí se mi také styl a filozofie, jakou se Dukla prezentuje. Bylo vidět, že o mě v klubu hodně stáli a já jsem rád, že jsme se nakonec na všem domluvili,“ řekl po podpisu smlouvy Jan Peterka.

„Bude to pro mě nová zkušenost, jelikož jsem drtivou většinu kariéry strávil v jednom klubu. Těším se ale, že budu zažívat něco nového a nasbírám další zkušenosti,“ dodal.

„Michala jsme dlouhodobě sledovali, přičemž možnost jeho získání do našeho mužstva bylo také důvodem, proč jsme souhlasili s odchodem Dominika Preislera. Přestože poslední dobou hrál Michal hlavně na kraji obrany, víme, že s ním můžeme počítat také na více pozic. Na podzim proti nám hrál stopera, v dorostu Hradce zase defenzivního záložníka,“ řekl Jan Staněk, sportovní ředitel Dukly. „Michal je šikovný fotbalista, který by měl do našeho kombinačního stylu hry zapadnout. Zároveň se nebojí hrát a má velmi dobrý centr. Díky jeho kopací technice budeme mnohem nebezpečnější ze standardních situací.“

Trávníček je odchovancem Hradce Králové, odkud byl v minulých letech hostovat na Žižkově, v třetiligovém Chlumci nad Cidlinou a naposledy v Chrudimi. Za ni nastoupil i koncem listopadu v mistrovském utkání na Julisce.

Šikovný fotbalista s dobrou kopací technikou s Duklou zahájil přípravu, ve které ho zastavilo zranění, a tak za Duklu ještě nenastoupil. Do některých z přípravných zápasů před startem sezony by již měl být k dispozici.

„Jsem za tuhle šanci rád, Dukla má v Česku obrovské jméno. Kluci v týmu jsou super, v kabině je skvělá parta. Doufám, že budu moci co nejdříve naskočit do zápasu,“ uvedl Michal Trávníček.

„Vždycky jsem se na Dukle cítil dobře. Přijdu si tu jako doma,“ říká Roman a rozhlíží se po stadionu na Julisce. Je tu i se synem Štěpánem, který zrovna mluví do kamery. Česká televize za nimi přijela natáčet medailonek do pořadu Fotbal extra. Ve vysílání bude ve čtvrtek 3. února.

Jejich příběh táhne. Roman Šebrle, olympijský vítěz a držitel světového rekordu v desetiboji, patří k nejznámějším českým sportovcům vůbec. Štěpán Šebrle jako fotbalista dokazuje, že po tátovi zdědil velký sportovní talent.

„Je zarputilý, stejně jako já. Máme oba takovou býčí povahu a neradi prohráváme. Pro rekreační sport to asi není úplně dobře, ale pro ten profesionální je to skvělá vlastnost,“ směje se Roman. „Nejlepší je, když proti sobě cokoliv hrajeme. To jsou pořádné bitvy!“

V roce 2002 si nechal postavit malé umělé hřiště na fotbal s florbalovými brankami. Se Štěpánem tam odmala hráli jeden na jednoho a na jeden dotek. Roman nejdříve hrál jen levačkou, pak pravačkou napůl plynu a teď už na syna nestačí ani když hraje naplno.

„Jednou jsem taťku porazil a on zahodil branku a odkopl míč k sousedům,“ vzpomíná se smíchem Štěpán. „Máme to tak spolu vždycky. Hráli jsme třeba i ping pong, tam jsem ale taky začal vyhrávat, takže jsme toho nechali, protože to táta nedává.“

S fotbalem začínal Štěpán v pražské Aritmě, ještě jako dítě přešel na Duklu. I kvůli tátovi. „Přivedl jsem Štěpu na Duklu a hned jsem trenérům říkal, ať mi poví, jestli na to kluk má. Nikdy jsem ho nikam netlačil, s manželkou dětem nedáváme nic zadarmo. Je jen na něm, aby se ukázal,“ říká Roman.

Za Duklu hrála i jeho dcera a Štěpánova sestra Kateřina Šebrlová, která loni přestoupila do Slavie. Sportuje i maminka Eva, ta ještě pod dívčím jménem Kasalová vyhrála třikrát mistrovství republiky na osmistovce.

Štěpán dělal i atletiku, hrál také tenis a florbal. Fotbal ale zvítězil. „Přestup na Duklu byl asi zlomový. Hodně mě to tady začalo bavit a řekl jsem si, že u toho zůstanu,“ povídá.

Slavné příjmení nikdy neřešil. Až v šesté třídě na základní škole začal vnímat, že jeho táta je sportovní celebritou. Teď mu to občas někdo v žertu předhodí, hlavně spoluhráči v kabině. „Stává se to. Třeba Dan Souček mi říká Romane,“ usmívá se Štěpán.

Tátu sledoval na olympiádě v Londýně, kde kvůli zranění odstoupil. Jeho předchozí úspěchy si občas připomene na Youtube. „Několikrát jsem viděl, jak udělal svěťák. Ty emoce jsou neskutečné. Jsem na něj hrdý.“

Roman Šebrle mimochodem hrál fotbal až do svých devatenácti let, pak až přešel k atletice. Synovi občas poradí, pomůže. Hlavně tedy dřív. „Teď mu do toho nekecám, je to na trenérech. Štěpa na věci přichází sám. Někdy se rozčílí, když mu něco vytknu, ale pak nad tím přemýšlí a poučí se.“

V A-týmu Dukly se Štěpán adaptoval rychle. S klubem podepsal svoji první profesionální smlouvu a v premiérovém přátelském utkání proti Jablonci dal první gól, pak startoval v základní sestavě pohárového duelu na Slavii. „Tam to byla velká škola fotbalu. Obrovská zkušenost,“ líčí Štěpán.

Jinak si na dospělý fotbal zvykl celkem rychle. „Docela jsem ty první zápasy zvládl. Trenér mi říkal, ať si dávám balon mimo osu, s tím jsem občas trochu bojoval.“

Táta Roman ho povzbuzuje na dálku. Jeho premiéru v „áčku“ sledoval živě. „Byl jsem dost nervózní. Myslím, že se to dá srovnat s desetibojem. Podobný pocit. Jen tam jsem to mohl ovlivnit. Tady můžu jen koukat,“ povídá.

Fotbalovým snem Štěpána je angažmá v zahraničí. Má k němu dobře našlápnuto. Je cílevědomý a často si doma přidává i nad rámec tréninků. „Radí mi mamka. Třeba když máme lehký trénink, tak mi ještě doma udělá sprinterský, abych na sobě pracoval.“

Narodil se 26. ledna 1931 v Praze a s fotbalem začínal ve skromném klubu SK Michle, odtud ho fotbalový osud zavedl na Letnou (Sparta Bratrství Praha). V tehdejším ATK Praha se objevil v roce 1952, objevil ho trenér Karel Kolský, a tak Jaroslav opustil sparťanskou kabinu a trávník na Letné a zamířil na Strahov.

Vyučený typograf, inteligentní mladý muž podepsal závazek armádě. Ústřední dům armády (ÚDA Praha) a později Dukla Praha mu tehdy nabídly existenční jistotu a hlavně šanci hrát v mužstvu, které nám v této době záviděli v Evropě i za mořem.

Spolu s Josefem Masopustem vytvořili takřka ideální tandem: dvojčlennou spojnici mezi obranou a útočnou čtveřicí spoluhráčů. Nepatřil mezi pověstné rychlíky, byl totiž technik, jakých se mnoho nerodí. Uměl znamenitě měnit rytmus hry. Vyrostl ve skvělého dirigenta mužstva. Věděl přesně, kdy míč přihrát a kam. Na vteřinu a na milimetr přesně. S naším mužstvem získal celkem 6x mistrovský titul a 1x vítězství v Československém poháru. Byl autorem 55 ligových branek.

Z Dukly Praha odešel po 11 letech v roce 1963. Neodešel zrovna v nejlepším, některým vojenským funkcionářům vadila jeho prostořekost. A tak svlékl uniformu.

V letech 1953-1961 oblékl jednadvacetkrát dres reprezentačního mužstva a vstřelil dvě branky. Zúčastnil se MS 1958 ve Švédsku, kde naše reprezentace nepostoupila ze základní skupiny. Po odchodu z armády hrál za TJ VŽKG (2. liga), Spartak BS Vlašim (2. liga), Jiskra Nový Bor a TJ Sedlčany.

Po skončení aktivní hráčské činnosti působil jako trenér mužstev nižších soutěží. Jeden z nejlepších fotbalistů Dukly Praha v její historii, hecíř, samorost a chlapík se zvláštní povahou zemřel dne 29. září 1992.

Čest jeho památce.

Úterý, 9. února | Petr Sklenář, záložník z třetiligové Kroměříže, který byl v Dukle na testu, náš dres v jarní části sezony neoblékne. 

Úterý, 9. února | Záložník Josef Jakab bude do konce sezony působit ve Slavoji Vyšehrad. Odchází tam na hostování do konce června 2021. 

Pondělí, 8. února | Platí první varianta. Jan Peterka je hráčem Dukly. Více si přečtěte ZDE. 

Středa, 3. února | Duklu posílí také zkušený záložník Jan Peterka z Ústí nad Labem. Buď o léta, nebo již teď v zimě.

Středa, 3. února | Třetí nová tvář v týmu. Na hostování do konce sezony s opcí přichází levonohý obránce Michal Trávníček.

Čtvrtek, 21. ledna | Podepsáno. Jakub Barac patří definitivně Dukle. Na Julisce bude působit do června 2023.

Pátek, 15. ledna | V našem dresu se připravuje záložník Jakub Barac, odchovanec Liberce. Dukla jedná o jeho přestupu.

Čtvrtek, 14. ledna | Ptejte se vedení. V offline rozhovorech odpovídají na vaše otázky výkonný ředitel klubu David Šrámek a sportovní ředitel Jan Staněk. Otázky pokládejte ZDE.

Středa, 13. ledna | Duklu opouští Dominik Preisler a Samuel Dancák, oba odchází do Mladé Boleslavi. Preisler na hostování, Dancák do prvoligového klubu přestupuje.

Pondělí, 11. ledna | I přes gólovou trefu v nedělním utkání Filip Nagy na zkoušce v Dukle neuspěl a po krátké štaci se s námi loučí.

Neděle, 10. ledna | Do Tipsporty ligy jsme vstoupili remízou s Táborskem 3:3. Trenéři nasadili do zápasu spoustu mladíků, hráli i Faleye, Nagy, Trávníček a Sklenář. Obránce Nagy svým gólem v závěru dokonce vyrovnal.

Sobota, 9. ledna | První zápas a první výhra! V přátelském utkání jsme na našem tréninkovém hřišti porazili prvoligový Jablonec 3:1. K výhře přispěl svým premiérovým gólem za A-tým i Štěpán Šebrle, Faleye při premiéře odehrál druhý poločas a měl jednu slušnou příležitost.

Pátek, 8. ledna | Dalšími hráči na testu jsou Michal Trávníček, obránce z Hradce Králové, který hostoval v Chrudimi, a také záložník Petr Sklenář z třetiligové Kroměříže. 

Čtvrtek, 7. ledna | Vítáme první posilu. Nigerijský útočník Sunday Faleye podepsal smlouvu s Duklou. Měl by zvýšit nebezpečnost v útoku a pomoci k větší produktivitě.

Pondělí, 4. ledna | Kvůli zranění chybí Daniel Kozma a Kim Seung Bin. Dukla testuje slovenského mládežnického reprezentanta Filipa Nagyho, naopak obránce Josef Jakab je na testech ve Slavoji Vyšehrad a Dominik Preisler dostal svolení připravovat se s Mladou Boleslaví.

Pondělí, 4. ledna | Mužstvo se poprvé sešlo k zimní přípravě. Duklu čeká 19. ledna pohárový duel se Slavií, trenér Roman Skuhravý proto připomněl, že tým přípravu rozdělí na období před tímto utkáním a po něm. Více čtěte ZDE.

Zápas se sparťanským „béčkem“ můžete sledovat živě v přímém přenosu Nova Sport, úterní duel s Hradcem odvysílá internetová televize Tipsport TV.

„Jsme v náročném tréninkovém období. Proti Spartě prostřídáme o poločase celou kompletní jedenáctku, abychom vytížili co nejvíce hráčů,“ řekl hlavní trenér týmu Roman Skuhravý.

„Až do pátku jedeme bez tréninkové pauzy, do toho nám v úterý vstoupí další utkání s Hradcem. Je to soupeř z naší ligy, tam už nasadíme klasicky základní sestavu a plánujeme zhruba čtyři nebo pět střídání,“ doplnil Skuhravý. „Změn bylo poměrně hodně. Více a více se budeme v příštích týdnech soustředit na to, abychom co nejvíce zapracovali nové hráče a přizpůsobili je našemu stylu hry.“

Ve čtvrtek jsme představili novou posilu, kterou se stal záložník Jakub Barac z Varnsdorfu. Čtyřiadvacetiletý hráč, který podzim strávil v prvoligovém Liberci, jistě zasáhne minimálně do jednoho z duelů v zimním turnaji. Zvládne hrát jak na kraji, tak ve středu zálohy. 

Dukla zatím v Tipsport lize odehrála jediný zápas, 10. ledna jsme remizovali s Táborskem 3:3. Sparta „B“ stejného soupeře porazila 3:1, pak remizovala 2:2 s Hradcem a se čtyřmi body vede skupinu.

Hradec Králové má ze dvou utkání na kontě dvě plichty, kromě Sparty se Východočeši rozešli smírně i s Táborskem (1:1).

Po úterním posledním duelu v Tipsport lize nás v únoru čekají (zatím) tři přátelské duely. Všechny na hřišti soupeře. Síly změříme s Vyšehradem (6. února), s „béčkem“ Plzně (7. 2.) a s Vlašimí (13.2.)