Diskuzní fórum

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
v této době, přípravném období na nový ligový ročník, uvedu jen několik mých postřehů. Nejprve ještě zareaguji na téma Jiří Piroch, které bylo posuzováno některými kolegy. Z mého pohledu to byl docela dobrý obránce, jestliže to posuzuji v kontextu složení celé obrany. Snad bych mu vytýkal větší zapojení do ofenzívy mužstva, hlavně rychlejší a chytřejší přihrávku dopředu a v obraně, lepší organizaci defenzívy se spoluhráči (zkrátka měl být větší „dirigent“). Je velká škoda, že se v obraně nesetkal třeba se Štětinou (odešel-2017) nebo Ďuricou (odešel-červen 2019), Piroch (příchod – červenec 2019). Podle mne se na těchto stoperských dvojicích dalo solidně stavět, bohužel příchod trenéra Skuhravého do Dukly nebyl šťastným krokem pro tento klub. Experimenty tohoto trenéra nakonec odsoudily Duklu do druhé fotbalové ligy a dnes jsme svědky toho, že teorie trenéra Skuhravého, že je lepší i třeba sestoupit, ale napřed, zkonsolidovat mužstvo, vytvářet tzv. „komplexního hráče“, byla zcela mylná. Podle mne se sezóna 2018-2019, se stávajícím kolektivem, dala zachránit. Je třeba také pozorněji vybírat z hráčů, kteří jsou momentálně k dispozici a pracovat na jejich vzestupu. Nechápu, proč se mužstvo zbavuje takových hráčů, jako byl Douděra nebo třeba Fišl, když nemá lepší. Myslím si, že právě s Fišlem mohl Piroch vytvořit solidní stoperskou dvojici. V Příbrami na tomto postu hraje solidně. Nevím, co se mezi Jiřím Pirochem a realizačním týmem na jaře přihodilo, že nebyl tolik obsazován. Přece chyby v obraně v této době dělal každý, včetně brankářů. Jiřímu Pirochovi přeji na novém působišti hodně zdaru. Ještě poznámku k výkonu naší jednadvacítky. Po porážce Němců se už viděli mistry Evropy. A v utkání s Izraelem přišlo tvrdé vystřízlivění. Přeci toto nemůže myslet vážně mužstvo, které snad do 66 – minuty nevystřelí na bránu. Teorie, že jsme hráli na remízu, jsou zavádějící. Izraelci byli technicky zdatní v soubojích jeden na jednoho a také rychlí (podotýkám, že jsem viděl jen sestřih). Situace ve vápně při obdržené brance byla vizitkou toho, jak je ošidné vůbec pouštět útočníky do vápna, nedostupovat je (Gabriel), nechat je v klidu a přesně „načechrat“ centr, na který ani dva obránci vedle sebe nejsou schopni vyskočit, dalo by se říct, že si spíše překážejí, což vyhovuje nabíhajícímu soupeři, který je nakonec přeskočí, nemluvě o tom, že i brankář do toho mohl jít. Počet hráčů na soupeře tam byl dostačující, jenom kdyby věděli, co mají dělat. Ve studiu to dobře okomentoval Lukáš Vácha, jeho komentáře jdou k jádru věci. Záměr, postoupit příští rok do první ligy nebude zcela určitě lehkou záležitostí. Doufám, že realizační tým si uvědomuje, kde tzv. bota nejvíce tlačí a podle toho se zařídí. Od nových posil slyšíme velké odhodlání bojovat za vytyčený cíl a tím znovu oprášit ztracený věhlas našeho klubu, tedy FK Dukla Praha. Do nového ročníku přeji Dukle hodně zdaru a loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
Tak bohužel, ani ta baráž nevyjde. Těch hrubých chyb je v obraně v každém utkání příliš, tak se hrát na postup opravdu nedá. Do příští sezóny je zapotřebí řešit především obranu. Znovu musím kritizovat herní systém vysokého dostupování hráčů defenzívy soupeře při jejich rozehře. Názorně je to vidět při obdrženém gólu. Brankář rozehrává na obránce za brankové území, toho dostupuje Matějka, za ním nabíhá další hráč soupeře, který dostává přihrávku, až teprve nyní proti němu vyráží Havelka, který doposud s dostoupením váhal, soupeř ho ale hbitě prohazuje na dalšího spoluhráče za ním, který neváhá a jelikož má dopředu relativně volno, zakládá rychlý brejk. Buchvaldek si hlídá hráče, který stojí skoro u rohového praporku. Ptám se proč, má to smysl? Místo toho, aby pomohl vykrýt hráče za sebou, tak tam stojí jako „jojo“, a místo opouští až v okamžiku, kdy se soupeř dostává do brejku. Vracejí se spolu s Havelkou před vlastní pokutové území, ale tomu se nadá říct sprint, je to pouze takové „tréninkové“ vyklusávání, samozřejmě, že se už do obranné fáze v pokutovém území nezapojí, jakoby čekali, že to obrana zvládne, a že se do toho zapojovat ani nemusí. To Kozel, za brejkovým hráčem, sprintoval opravdu vzorně. Bohužel, naběhl mu na stahovačku, ale alespoň ho v akci přibrzdil. Ten to potom vzal křižmo do středu hřiště a ve vhodné chvíli poslal přihrávku na volné levé křídlo. K tomu sprintoval obránce Ullman a nechal se podobně jako Kozel nachytat na stahovačku, čímž umožnil hráči pokračovat do pokutového území, kde přihrával spoluhráči, kterého se snažil vykrýt pomalu se vrátivší Kozel, kterému chyběl krok nebo dva, aby přihrávku zachytil, a následovala další přihrávka do chumlu hráčů v brankovém území, kde hráči Peterka, Krch a Barac nedovedli uklidit rychle míč do zámezí, soupeř byl šikovnější a hbitě doklepl míč kolem přední tyče do brány. Opravdu hloupá a zbytečná branka. Pokolikáté už! Tu akci jsem tak podrobně popsal proto, jelikož ten zmatek, který nastal před bránou, to je opravdu až to poslední. Chci poukázat hlavně na chyby, které tomu předcházely, nezachycení rozvinutí brejku a vniknutí do pokutového území. A abych jenom nekritizoval, tak také uvedu něco pozitivního. Viděl jsem poprvé nějakého Havelku a Douděru, oba mě zaujali. Řekl bych, že Havelka vypadá nadějně, stejně jako Douděra. Ten se mi líbil, hbitý, rychlý, dobře čte hru, nebojí se jít do osobních soubojů. Škoda jen, že nemá o nějaký centimetr víc. At‘ se jim daří. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
tak to byla zase lekce, to vám povím. Baráž je asi ztracená, rád bych se mýlil. Ti naši hráči my připadají jak cukrové panenky z marcipánu. Při sebemenším kontaktu se soupeřem se válejí na trávníku. Fotbal je přece kontaktní sport, takže v soubojích musí něco vydržet a musí jít přiměřeně do těla, pokud je to možné. V OBRANNÉ ČINNOSTI JE TO KATASTROFA, TENTOKRÁT PROPADLA CELÁ OBRANA A NEJEN ONA. Řekl bych, že hráči jsou při bránění úplně desorientovaní, jako kdyby nevěděli, co mají dělat, tak to aspoň vypadá. V dnešní době si v předzápasové přípravě můžu přece pustit video, tak přibližně vím, na koho budu hrát a co mě asi čeká. Samozřejmě v reálu to může vypadat jinak. Přece v pokutovém území, a nejen v něm, musím soupeře dostupovat a ne si nechat fóra 2 až 3 metry, potom nezachytím ani přihrávku, ani střelu a soupeři ještě umožním vhodnou kombinaci. Přece někdo musí v té obraně velet a soupeře si musí hráči pokrýt (rozdělit). Minule jsem doporučoval do obrany Pirocha, ale byl to právě on, který má hlavní podíl na obdržené první brance. Asi na polovině hřiště, na pravé straně, potáhne míč a v tísni posílá přihrávku před sebe přes soupeřovy hráče, kteří ovšem přihrávku zachytí a okamžitě míč centrují dopředu na nabíhající spoluhráče. Zde Piroch udělá nepochopitelnou chybu, jako by chtěl ještě napravit svou špatnou přihrávku, běží ještě proti soupeři, což změní až v okamžiku, kdy ten míč protihráč odkopne. Piroch se otáčí a sprintuje do stíhání brejku, a zde udělá druhou chybu, protože se snaží zdvojovat soupeře, který je částečně kryt Krchem, místo aby pokryl Akinyemiho, který nakonec skóruje. Kdyby se tak stalo, možná by to ještě stihnul, bohužel. Jak se říká „kdyby, chyby“. PŘECE PLATÍ ZÁKLADNÍ PRAVIDLO, ŽE OBRANA SI MUSÍ OHLÍDAT OBRANNOU LINII (tedy soupeře na této linii), a nějaká nezdařená přihrávka ji nemůže rozházet. Minule jsem kritizoval Peterku, myslím, že oprávněně. Vyjádřil jsem se, že bych ho nestavěl jako stopera. Ale tím jsem nemyslel, že by neměl hrát vůbec. Nejčastěji hrával defenzívního záložníka, a myslím si, že tam si své uhraje. Tak jak jsem ho viděl, oceňuji na něm jeho pracovitost, zdá se mi, že je velký bojovník. Řekl bych, že před pokutovým územím nám i citelně chyběl, Karviná se zde lehce prosazovala. Stejně asi lepšího hráče na tento post nemáme. Tak bych mohl pokračovat, druhý gól padl po hrubce Kozla (pomalá a nepřesná křížná přihrávka) a nedostoupení Krcha k soupeři. Ach ty přihrávky, přihrávka by měla být přece hlavně přesná a dostatečně rychlá, ale tak aby byla dobře zpracovatelná. Přihrávky jsou často pomalé, nepřesné a tím o to více rizikové, centry za obranu se musí hrát včas (neváhat s nimi až se zformuje obrana) a musí být zahrány s citem, hráč to musí mít, jak se říká „v noze“, ne aby příjemce musel za míčem sprintovat a mnohdy beznadějně. Přes všechnu kritiku Baraca z mé strany, toto je parketa, za kterou ho musím pochválit. Ale v obranné činnosti má značné mezery o čemž svědčí i obdržený třetí gól, při kterém nepokryli spolu s Pirochem útočníka soupeře. Přeci hráči, jako je Akineyemi (technicky zdatný, a hlavně rychlý), nemůžu nechat volný prostor, musím ho co nejvíce tzv. „kopírovat“ a pokud možno jít do těla, jen tak můžu být proti němu úspěšný. Z nezdarů v obraně je se třeba poučit a snažit se hrubé chyby příště neopakovat, pokud je to „reálné“. Chytání se za hlavu, padání na kolena nebo až do lehu, je podle mě spíše projevem bezradnosti, než projevené lítosti. Někdy mám pocit, že obránci stojí vedle sebe v obranné linii, a když soupeř naběhne mezi ně, což je logické, tak vlastně nevědí, kdo ho má pokrýt. Přeci není nikde psáno, že když hraji krajního obránce, že nemůžu, když to vyžaduje situace, zaskočit pohotově ve středu na místě stopera. A ještě k hernímu systému. NEMŮŽU HRÁT SYSTÉM DOSTUPOVÁNÍ HRÁČŮ DEFENZÍVY SOUPEŘE, TŘEBA I V PĚTI HRÁČÍCH, KDYŽ TO NESTÍHÁM A NEMÁM V DEFENZÍVĚ TAK KVALITNÍ HRÁČE, kteří by zvládali brejkové situace soupeře a přečíslování, což se při takové hře přímo nabízí, a čehož soupeř, jako je Karviná, technicky zdatný, pohotový a hlavně rychlý, dovedl zdárně využít. Vykrývání nabíhajících hráčů soupeře bylo pomalé, často z toho plynuly brankové příležitosti. Ano, prohráli jsme si zápas sami, jak už někdo řekl. Já říkám, pokolikáté už. Prohráli jsme si zápas naivní hrou a hlavně neprofesionalitou!!! Ve fotbale se klidně může prohrát 3:0, a to po boji, po obětavém výkonu a není to ostuda. Ale pro nás tento zápas ostudou byl, jak po celkovém výkonu a projevu mužstva, ale hlavně po hrubých chybách v naší defenzívě. Vždy se říkalo, že mužstvo je úspěšné natolik, co mu soupeř dovolí. A my jsme toho Karviné tentokrát dovolili opravdu hodně. Ve zbývajících zápasech je zapotřebí si věřit, a pokusit se zabojovat o co nejlepší výsledek, tedy makat, a zase makat, bez toho to nepůjde. Věřit si jeden na jednoho, volit vhodná řešení a hlavně neváhat (klička, přihrávka, centr, střela), provést to v pravý okamžik a hlavně co nejrychleji. Nepřehánět to s těmi zpětnými přihrávkami, mezi obránci, mezi vracejícími se záložníky a obránci, hlavně ne kolem pokutového území. Mít patřičný, jak se říká „tah na bránu“. Proč Karviná měla tolik brejků a my ne. Umí míč lépe a pohotověji zacentrovat, lépe zpracovat, kombinovat a vystřelit? Asi ano. Tak se snažme ji v něčem napodobit, a ne váhat, až nakonec prováhat. Mužstvo na mě často působí, řekl bych takovým vlažným až laxním dojmem, ustrašeným a nedůrazným projevem. Toto je zapotřebí změnit a nasadit do hry patřičné odhodlání a bojovnost, zdravou agresivitu a pohyb, technický um a víru ve své vlastní schopnosti. Tedy profesionalitu!!! Do dalších utkání přeji Dukle hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Když jsem si znovu pustil video (sestřihy utkání), tak mi to nedá a musím se zde vyjádřit konkrétněji. Podle mě je ta naše obrana slabá a nesehraná. Zařadil bych do ní Pirocha, Baraca jsem viděl na vlastní oči, na můj vkus je na krajního obránce „dosti děravý“, ofenzíva, do které se rád zapojuje, by mu jakž takž šla. Peterku bych do obrany nestavěl, takové hrubky jako předvedl v posledním zápase, se s postem stopera neslučují. Rád bych se mýlil. Krcha a Zapletala nebudu hodnotit, viděl jsem je málo a jen na videu, neznám je. Podle mě je velká škoda, že jsou momentálně zranění, podle mě dobří obránci, a sice Holiš a Svoboda. Jinak nevím, kdo by se momentálně z mladých dal do obrany vhodně zařadit, neznám je. Na postu brankaře bych zavedl zipovou metodu, tedy aby se brankáři střídali. Ať je nějaká konkurence a ať mladí získávají zkušenosti. Vždy je lepší si přímo v zápase ověřit, jak na tom jsem. Jak se lidově říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti, tedy na hřišti. Ostatní posty nebudu hodnotit, ale jak jsem již dříve předeslal, na některé se dá “docela dobře koukat“. Nevím, jestli tyto příspěvky čtou i třeba trenéři, jestli ano tak doufám, že mě nepošlou někam. Dukle přeji do sobotního klání hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Souhlasím s tím, že právě ta kvalita tomu chybí. Jen na málo hráčů z mužstva se dá koukat, kteří svou hrou navodí u fanoušků příjemný fotbalový zážitek. Opět dostáváme, promiňte mi to vyjádření, „stupidní góly“. Nejenže je dostáváme v samém konci zápasu nebo dokonce v prodloužení, ale daleko horší je, že je dostáváme po hrubých, a to je slabé slovo, chybách v defenzivní činnosti. Znovu musím zopakovat, že obránce se musí věnovat v prvé řadě defenzivní činnosti (ale to je i předvídání herních situací, jištění spoluhráčů, mít optimální vzdálenost na ofenzívu soupeře, atd.), ofenzivní činnost, to je pro obránce pouze nadstavba. Při první brance se krajní obránce nesmyslně vytahuje na protihráče, kterého ovšem nedostoupí včas, ale horší je, že u postranní čáry nechává za sebou zcela volného protihráče, který se po perfektně prodlužující přihrávce dostává do brejku, jelikož zde má úplně volné pole (jeho stíhání Barac úplně vzdává, vracející se Moulis také nestačí) a brejk vyřeší parádně, v optimální chvíli posílá přesnou přihrávku na nepokrytého nabíhajícího spoluhráče na přední tyči, který nikým neatakován akci hbitě zakončuje. Zde byly další dvě chyby našich hráčů, nebudu je konkretizovat!!! Na této akci je parádně vidět, jak je důležité ji provést především rychle, neváhat, včas a přesně poslat přihrávku do náběhu, znovu opakuji, do náběhu, ne otálet, až se mi všichni vrátí. Samozřejmě, hráč, který byl v brejku, mohl zvolit i jiné řešení, nemusel rychle přihrávat, mohl to táhnout sám, ale tam by ho již asi křižoval náš obránce (tuším Krch), a kdoví, jak by to dopadlo. Dle výsledku, ovšem zvolil optimální řešení. Pustil jsem si sestřih zápasu Karviná – Prostějov. Doporučuji je pustit hráčům, s patřičným výkladem. Karviná se s tím nepáře. Žádné závratné kombinace, s ofensivní přihrávkou hráči neváhají, posílají ji již od půlící čáry – na střed, po křídlech, centry ze středu, po stranách pokutového území, žádné krkolomné kombinace v pokutovém území, ale přesná a pohotová střela i hlavička, z pokutového území i mimo ně. Ale hlavně včas a pokud možno přesně (to znamená, někdo musí umět přihrát, a ten druhý se musí umět dobře ukázat a naběhnout). Druhý gól padl po další VELEHRUBCE. Po výkopu soupeřova brankáře na naší polovinu hřiště, na skákavý míč nedůrazně nabíhá náš první hráč, druhý hráč prohrává hlavičkový souboj a třetí hráč (podotýkám poslední – Peterka), kontaktuje protihráče, který si zpracovává předešlou hlavičku, ale tak nešťastně, že se ho snaží obejít z levé strany (radikální chyba) a zmocnit se míče, ale ten udělá pohotově stahovačku na opačnou stranu a přímočaře vyrazí do rozhodujícího brejku. Zde přece musí platit zásada, že poslední hráč musí soupeře zastavit i kdyby měl dostat červenou. A nevidím to poprvé u našich hráčů, že často i před vlastním pokutovým územím si počínají, jako by si vůbec neuvědomovali, že především brání prostor za sebou a svou vlastní branku (často se snaží soupeře atakovat z boku, čímž mu umožní uvolnit se dopředu, klidně ho přeběhnou a nejistí si zadní prostor, nesmyslně se v tomto prostoru pokoušejí kličkovat, atd.). Nevím, z jakého důvodu nehraje v obraně Piroch! Do konce základní části chybí 4 zápasy. Podle mě byly prohry s Příbramí a Táborem zcela zbytečné. Jestli má mužstvo nějakou sílu, tak to musí ukázat především v zápasech s Karvinou a Líšní. Chce to výkon plný bojovnosti a nasazení, a možná přijde i ta kvalita. Přeji Dukle do dalších utkání hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
musím se přiznat, že po utkání s Chrudimí jsem byl z výkonu mužstva dosti zklamaný. Mužstvo na mě působilo unaveným dojmem. Chyběl lepší pohyb, rychlejší dostupování soupeře, přesnější přihrávky, při hře do plných, což bylo po většinu zápasu, tomu chyběla lepší myšlenka, pohotovější a přesnější střela. Hodně prováděných standartních situací bylo nepřesných. Při náběhu v pokutovém území se musí hráči snažit ukazovat před soupeřem a ne opačně, potom se těžko dostávají k míči a musí se snažit uvolňovat do volných prostor a po přijetí přihrávky, pohotově a přesně vystřelit. Někdy si tu kombinaci v pokutovém území zbytečně komplikují. V jednoduchosti je síla. Minule jsem Moulise chválil, ale tentokrát mu musím připsat podíl na prvním gólu, jelikož si při standartní situaci nepohlídal hráče Juliše, který ho v náběhu ve vápně přetlačil (což by se nemělo stát) a pohotově zakončil hlavou. A ještě k tomu zápasu s Příbramí. Všechny tři góly padly po hrubých chybách v defensivní činnosti. Historie prvního gólu v naší síti započala doslova školáckou chybou. Dva naši poslední obránci si přihrávají na vlastní polovině asi na vzdálenost cca pěti až šesti metrů, přitom přihrávka jde přesně na nohu soupeřova hráče, který se vrací. Hned jsem si říkal, to není možné, on je buď slepý, nebo úplně vyvedený z míry v této situaci, jakoby měl momentální zkrat a nevěděl, co s míčem udělat. Historie druhého gólu představoval výkop brankaře, po kterém následoval hlavičkový souboj, na který navazovala útočná hlavička soupeře do brejku, který naše obrana nezachytila. Já jsem v minulém příspěvku neprosazoval ofenzívu za každou cenu. Ta by měla být promyšlená, ne zbrklá, ne ukvapená složitými a nepřesnými přihrávkami, na míči silná, zkrátka by se měla vyvarovat náhlých ztrát míče, které většinou vedou k brejkovým situacím. Musí platit zásada, i když mužstvo útočí, musí mít zabezpečenou obranu. To znamená, musí si hlídat soupeře na hrotu. Často se stává, že si od hráče nechávají velký odstup a potom při přesné přihrávce do brejku hráče těžko a pozdě stíhají, což je zásadní chyba. Obránce by měl mít soupeřova útočníka v optimální vzdálenosti stále pod kontrolou, tak aby zvládal ofsajd systém nebo brejkové situace (právě systém hry na tři obránce tyto situace přečíslení v brejkových útocích velice často nabízí). Totéž platí a snad ještě ve větší míře při obranné činnosti v pokutovém území. Zde musím mít pokryté hráče soupeře, potom mě přihrávka na volného hráče nemůže překvapit. Zde by měla platit zásada, co nejméně míčů do tohoto území pustit. To znamená, soupeře rychle dostupovat už před pokutovým územím nebo po křídlech, aby do tohoto území nemohl nejenže vniknout, ale i pohodlně přihrát nebo zacentrovat (a zde jsme zase u té tříčlenné obrany, které musí nutně vypomáhat záloha!!!). Uvedu ještě jednu situaci z tohoto utkání. Je centr do pokutového území, obránce vyhlavičkuje míč před pokutové území, tam si ho zpracuje náš hráč a rychle si to s ním namíří šikmo do středu hřiště do minimálně trojice soupeřových hráčů, míč samozřejmě ztratí a v mžiku tu máme brankovou příležitost soupeře. Takových situací v zápase bylo více, nebudu je popisovat. V defenzívě platí základní pravidlo, vždy odklidit míč od středu a vyvarovat se křížných přihrávek středem hřiště, což je vždy riskantní z hlediska brejků. Toto by už měl mít dospělý fotbalista zažité, vždyť přece pracujeme s profesionály!!! Do dalších utkání přeji Dukle hodně zdaru, ať se jí daří, ať má i kus toho pověstného štěstíčka, ale to jak se říká, přeje připraveným a bez bojovnosti a patřičného nasazení to asi nepůjde. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
tak s tou Jihlavou se nám podařilo zvítězit (tedy 1:0, tudíž za potřebné 3 body), ale v závěru zápasu jsme se nechali zbytečně zatlačit a málem to bylo 1:1. Jihlava se dostala do šancí a doufám si tvrdit, že při nás stáli všichni svatí. Ne že bychom hráli v průběhu zápasu špatně, ale šance, které jsme měli, jsme nedokázali realizovat ve vedení minimálně 2:0, ne-li více. Při zakončování to chce, jak se říká zachovat klid a rozvahu. Líbí se mi hráči jako Moulis nebo třeba Matějka (na streamu ztrácím přes hráče přehled, ale tyto poznám), ti vědí, kde je soupeřova brána, ti totiž vědí, že jedině směrem dopředu se vytváří gólové situace a snaží se mít neustále tah na branku a ne jako někteří záložníci, kteří z výhodného postavení na soupeřově polovině to ustrašeně a alibisticky dokopou přes vlastní obránce až k brankáři, a tím se může začínat komplikovaně znovu od vlastní brány. To je fotbalové myšlení, kdo je to učí? Dále nechápu počínání záložníka, který se na své polovině nabízí na přihrávku obráncům (běží proti nim), kteří mu ji často předkládají, i když má za sebou dva někdy i tři protihráče a on jim to briskně z prvního doteku vrací. Má to smysl, to vytváří tak leda velké riziko na brejk. Snad nás může utěšovat, že podobné „kraviny“ dělají i věhlasná evropská mužstva, čehož jsme byli svědky i v posledním televizním zápase Manchester United vs. Sevilla, kde tyto školácké chyby obránců a brankaře nakonec stály Manchester United postup.

Reakce na :

Musím se zase znovu ozvat. Nejprve musím pochválit ostrostřelce Matějku, tak se to musí, nepárat se s tím, hbitě potáhnout a v přijatelné vzdálenosti se do toho opřít a není co řešit. Jen tak dále. Nevím z jakého důvodu je na postu brankáře preferován pan Rada. Minimálně by se měl střídat s náhradníkem, aby mladíci získávali zkušenosti a byla větší konkurence. Druhý gól s Vlašimí, první a druhý gól s Olomoucí byly hodně, ale hodně laciné!

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
Vážení Dukláci, rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o aktuální postřehy fanouška z posledních utkání našeho fotbalového týmu Dukla Praha. Podotýkám, že doposud jsem sledoval zápasy v přenosech on line, a jistě pochopíte, že to není ono, je to tzv. z druhé ruky, zkreslené, nepřesné, matoucí … atd. Až teprve nyní jsem měl možnost sledovat sestřihy některých zápasů na Sporttotalu, a to víte, že dění v obraze v reálu je nenahraditelné. To jenom chci podotknout úvodem a nyní něco k poslednímu zápasu s Vlašimí. Tak to vám řeknu, že jsme v tomto zápase měli doslova z pekla štěstí. Vést po prvním poločasu 3:0 je super výsledek. Ale ztratit tento výsledek během prvních 12- ti minut druhého poločasu je doslova super průser, a to si ještě myslím, že jsem se vyjádřil celkem lichotivě. Ano, ve fotbalu je všechno možné, ale kdyby tento náskok ztratilo mužstvo po velkém tlaku v průběhu druhého poločasu, tak bych to ještě chápal. Navíc, tyto branky padly po hrubých chybách a zmatcích v defenzívě. Na druhou stranu musím říci, že na ofenzívní hru mužstva se po dlouhé době dá konečně koukat. Jen tak dále. Ale s defensivní činností máme pořád obrovské problémy (zápasy s Vansdorfem, Příbramí a Vlašimí jsou toho důkazem). Přitom tyto dvě herní činnosti musí být vyvážené, přece neplatí ani v extralize, že na vítězství je potřeba za zápas vstřelit tři až čtyři góly, to nedávají ani věhlasné evropské týmy. Zde se musím kriticky vyjádřit k realizačnímu týmu. Za prvé, v obraně mi chybí, aby byla více stabilizovaná, to značí, aby doslova nebyla v každém zápase jiná. Hráči si musí na sebe zvyknout, sehrát se, jistit se a vzájemně se doplňovat. Za druhé, v dnešním fotbalu je v módě hrát na tři obránce. Chápu, že je potom snazší ofenzíva, ale i s tímto postavením to nesmí v obraně hořet. S tímto systémem máme neblahé zkušenosti za účinkování trenéra Skuhravého, který přímo tvrdošíjně tento systém prosazoval, v průběhu zápasu do něj nezasahoval, i když bylo nad slunce jasné, že to nepřináší kýžený výsledek, což je podstatné. Na tento systém hry musím mít v obraně odpovídající hráče, musí být patřičně sehraní a musí mít podporu ze zálohy, jelikož hrozí přečíslování obrany středem, ale především po křídlech, protože soupeř posílá pasy do volných křídelních prostorů, útočník má více času na zpracování míče, centr, lépe se mu vniká do vápna, kde vytváří vhodné střelecké příležitosti. Ale ať už se hraje na tři nebo na čtyři obránce, rozhodující je výsledek a to je podstatné. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
při čtení aktualit na webu jsem na facebooku narazil na článek O Václavu Svobodovi. Podotýkám, že jsem fanouškem FK Dukla Praha a že nejsem Pražák, tak nemám takový přehled o hráčích a dění s samotném fotbalovém klubu. Duklu vidím hrát, jen když to vysílá televize, a to je málokdy. Ale viděl jsem ji hrát na podzim v Prostějově, kde nakonec poměrně nešťastně prohrála. Ale proč vlastně píši. Hráče, Václava Svobodu neznám a momentálně si ani nevzpomínám, odkud vlastně přišel. Ale po jeho příchodu jsem registroval, že jde o zkušeného solidního krajního obránce. Po jeho příchodu došlo ke zpevnění obrany, což se odrazilo následně ve výsledcích mužstva. Dukla začala ligový ročník třemi porážkami, ale potom se zvedla a zdálo se, že je z nejhoršího venku, ale konec podzimní části jí absolutně nevyšel, o čemž svědčí výsledky z posledních šesti zápasů – 4 prohry (z toho dvě výrazné), 1 remíza a jenom 1 výhra, což je tristní. Zajímavé je, že od poloviny měsíce října, právě obránce Václav Svoboda v základní sestavě chyběl. Já jsem si to vysvětloval tím, že je asi zraněn. Z nynějšího článku jsem se dozvěděl, že prodělal boreliózu a nyní má zase zlomenou zánártní kůstku. Opravdu se mu smůla nějak, jak se lidově říká, lepí na paty. Chtěl bych mu touto cestou popřát, ať mu přeje štěstěna a ať se brzy uzdraví. Takové hráče nyní Dukla potřebuje, kéž by se objevil ještě jeden „Svoboda“, abychom tu defenzívu konečně zvládali. Dukle do jarní části ligy přeji hodně zdaru. Zahraniční posily v poslední době odcházejí, tak ať naši mladí odchovanci ukáží, co v nich je. Přece jsme talentovaný národ, nejsme „žádné bačkory“. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
Chtěl jsem napsat svůj příspěvek již dříve, po skončeném mistrovství světa, ale dostal jsem se k tomu až nyní. Tak tedy, pomalu se nám blíží jarní část ligového ročníku 2022-2023. Jistě jako skalní fanoušci Dukly Praha si přejeme, aby se týmu dařilo a aby hrál na špici tabulky, to by bylo ideální, velice nadějné a dalo by se na tom stavět. Ale dosavadní výsledky jsou, řekl bych nedůstojné vzhledem k zářivé minulosti tohoto klubu. Udělám rekapitulaci – z 16-ti zápasů po polovině soutěže bylo 8 proher, 3 remízy a pouze 5 výher, celkově bylo dosaženo 18 bodů, což představuje 13. místo z 16-ti mužstev, pouze 2 body od konce tabulky, se žalostným skóre 21:25. Tyto ukazatele svědčí o tom, že mužstvo má velké problémy jak s ofenzívou, špice tabulky se pohybuje na úrovni kolem 30 gólů, ale ještě větší problémy s defenzívou, obdržených 25 gólů je zarážející (pouze čtyři mužstva mají více obdržených gólů). Co s tím, šprýmař by řekl žertovně „babo raď“. Nechce se mi věřit, že mládežnická základna Dukly by nevyprodukovalo trochu solidní fotbalisty, kteří jako profesionálové by byli konkurenceschopní v druhé lize. Napadá mě srovnání s našimi reprezentačními juniory v hokeji, když jsem je letos poprvé viděl, tak jsem si řekl, jó, tak tato hra by mohla být ukázkou i pro naše seniory (nasazení, individuální zdatnost a tvořivost – nebát se udělat kličku, rychle vypálit z útočné akce a z taktického rozestavení v útočném pásmu, nebát se udělat blafák, rychle a účinně (do těla) bránit v obranném pásmu, atd.). Tak se dnes hraje moderní hokej, akorát je zarážející, že většina hochů hraje, jak se říká „za velkou louží“, teprve tam pochopili, jak se na to musí jít, nebo je k tomu dotlačila konkurence a vidina velkých zisků? Asi obojí. Proč nejsme schopni konkurenceschopné hráče vychovat doma, přece máme tolik odborníků, trenérů a expertů. Je to ve fotbalu u nás obdobné? Za trenéra Skuhravého se tvrdilo, že mužstvo je ve výstavbě a že vytváříme tzv. komplexního hráče. Komplexního hráče sice můžeme vytvářet, ale tento hráč musí být na svém postě vidět a hlavně musí být produktivní. To znamená, když je obránce, je jeho prioritou defenzíva. Jak je možné, že hodně gólů dostáváme ze standartních situací, po hrubých individuálních chybách, v posledních minutách zápasu nebo dokonce v nastavení. Jsou defenzivní záložníci nápomocni v defenzivní činnosti? Na mistrovství světa jsme viděli, že nejenom tito. Záloha musí být tvořivá, konstruktivní, musí umět zklidnit hru, podržet míč, ale také umět rychle rozehrát a podpořit útok nebo obranu. Toto zvládnuté je podle mě činnost tzv. komplexního hráče. Trenér Skuhravý razil ofenzívní styl hry, ale v obraně zarytě prosazoval hru na tři obránce, což se odráželo v počtu obdržených branek. Je zarážející, že tento počet je vysoký, i když hrajeme standardně na čtyři obránce. Tak, kde je chyba? Podle mě, můžu mít různou taktiku a herní systém, ale musím mít na to hráče, kteří jsou schopni tento systém realizovat. Vždy se tvrdilo, že základ úspěchu je mít kvalitní obranu (tzn. nedostat moc gólů nebo lépe žádný) a nějaký gól dát. Ale aby se tak stalo, tak se musí útok prosadit a nějaký ten gól dát. To znamená buď z brejků, nebo z kombinační hry, kdy se dosáhne z příznivé vzdálenosti kýženého úspěchu. Antonín Panenka taky nebyl rychlý (brejkový hráč) a co nasázel gólů, jak ze hry, tak i ze standartních situací. Území před vápnem a v něm je přece pro dobrého střelce ideální vzdálenost. Jenom je zapotřebí dlouho neváhat, při volném prostoru co nejrychleji vypálit, při stínění okamžitě vystřelit při uvolnění dvěma, třemi krátkými krůčky (viz Messi), nebo po kličce nebo přihrávce. Ale důležité je hbitě vystřelit, než mi tam soupeř strčí nohu. To znamená, že takto hrající hráč by se měl před brankou prosadit. Samozřejmě mužstvo se tam musí nějak dopracovat a někdo mu musí také kvalitně nahrát (budˇ na nohu nebo na hlavu). Hrát s míčem, jak se říká „až do kuchyně“, je zbytečné. Když se vrátím k mistrovství světa, podle mě se musí na takové hráče (jako jsou Messi, Mbappé,…) hrát osobka. K výstavbě mužstva jenom tolik, jestliže to s postupem do vyšší soutěže myslím vážně, tak musím mít vytvořené mužstvo s výkonnostně odpovídajícím základním kádrem, který průběžně doplňuji kvalitními fotbalisty a teprve potom můžu fotbalisty prodávat (a ne prodávat kvalitnější fotbalisty a nenahrazovat je lepšími). A ještě se vyjádřím k pojmenovávání stadionů. Nevím přesně, jestli je to nápad FIFA, ale pojmenovávat snad v každém státě stadion po tzv. “fotbalovém králi – Pelém“, je podle mě nelogické. Pelé byl určitě výborný fotbalista, kterého uctívá celý svět, ale nic se nemá přehánět. My máme své fotbalisty, nám stačí náš Josef Masopust, po kterém pojmenujeme stadion. At´ si FIFA podle mě pojmenuje po Pelém třeba stadion na každém kontinentu. Dukle Praha v jarní části soutěže přeji hodně zdaru, atˇ se jí daří, hráčům, realizačnímu týmu a vedení klubu přeji hodně úspěchů a hlavně pevné zdraví. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvláštˇ“.

Reakce na :

Zdravím všechny příznivce Dukly Praha z Prostějova, z dnešního zápasu. Tak jsem viděl Duklu po dlouhé době na vlastní oči a musím konstatovat, že opět propadla především v defenzívní činnosti. Dostávat laciné góly doslova ihned po zahájení utkání nebo těsně před jeho ukončením, nebo ještě dokonce v prodloužení po hrubých chybách, je trestuhodné. Souhlasím s trenérem Radou, že si to Dukla prohrála vlastně sama. Podle mého úsudku, 1., 2. a 4. gól byly zcela zbytečné. Navíc si to prohrála v době, kdy by hráči měli oplývat pohybem, jelikož byl začátek zápasu. Oproti soupeři však byli laxní a než se rozkoukali, tak to bylo 3:0. Takové skóre se těžko otáčí, i když se to také někdy stává, ale to bývá vyjímečně. Ve druhém poločase byl obraz hry pro |Duklu příznivější, ale bohužel si nedokázala vypracovat více šancí, které by dokázala úspěšně zakončit. Znovu připomínám, že v defenzivní činnosti musí být obrana dobře sehraná a musí vzájemně spolupracovat s defenzivní zálohou. Výsledkem by mělo být, že se soupeř těžko dostává do velkého vápna nebo těsně před něj, což je pro dobrého střelce „ideální parketa“. Toto přesně se stalo při prvním gólu, kdy se rychlonohý Kušej uvolnil na levé straně do vápna, míč si potáhl více na střed a míč poslal hbitě a nekompromisně k tyči do brány. Na vině tedy byla pravá strana obrany. Nechci moc kritizovat jednotlivé hráče, ale jenom krátce se k některým vyjádřím. Hráč Barac je relativně pohyblivý, v celku dobře čte hru, jeho přihrávky mají tzv. „oči“, dle mého postřehu by mu asi lépe vyhovovala ofenzíva než defenzíva, ve které je málo agresivní a jak se říká „pro soupeře dosti děravý“. První gól jde především na jeho vrub. Druhý gól si připisuje zase druhá strana obrany. Tam se pohyboval hráč Hrubeš, který zase nezachytil průnik soupeře do vápna a nechal ho odcentrovat lehkým dloubákem před bránu do malého vápna, kde byl právě shluk protihráčů, z nichž jeden hlavičkou úspěšně akci zakončil. Stopeři se bohužel k míči nedostali a brankář Čtvrtečka, který dle mého úsudku, mohl do míče jít, zaváhal a na hlavičku byl již potom krátký. Třetí gól byl tak trochu nešťastný, jelikož střela zpoza šestnáctky po teči změnila směr. A ten čtvrtý gól, to byla nehorázná ostuda pro obrannou činnost. Zase u toho byl hbitý Kušej, který si v prostoru těsně před malým vápnem dovolí mezi snad čtyřmi Dukláky udělat kličku a patičku, doslova si jich „povodí za nos“ a z bezprostřední blízkosti brány zavěsí. Přece základním pravidlem účinné obrany by mělo být, že obránce úspěšně brání, lépe řečeno, dělá clonu mezi protihráčem a brankářem a dělá všechno pro to, aby se v prvé řadě protihráč nedostal přes něho do vyložené šance před brankářem, aby neodcentroval nebo ideálně přihrál do vyložené pozice spoluhráči. Popisuje se to snadno, ale s tou realizací je to horší. Pan trenér Rada se po zápase vyjádřil, že terén byl obtížný a že se na něm nedalo moc kombinovat. S tím bych tak docela nesouhlasil, jednak byla plocha hřiště pro oba týmy stejná (třeba takový Kušej nám předváděl na trávníku úžasné kousky) a ve druhém poločase hrála Dukla více kombinačně a hned to vypadalo jinak, vždyť dříve se tím oprávněně chlubila. Osobně si myslím, že právě kombinační hra povede k technickému zdokonalování mužstva, otupí ofenzívní tlaky soupeře a neposlední řadě povede k vytváření ofenzívních situací, které budou ve finální fázi realizovány v konečný úspěch. Tento zápas se zase zařadil mezi ty zápasy, kdy Dukla „hloupě“ prohrála. Pokolikáté už, vždyť přece na začátku zápasu se dá očekávat, že domácí budou tlačit. A hostující tým by měl tento tlak bezúhonně přestát a posléze vzít iniciativu do svých rukou (tedy ne za stavu 3:0). A ještě si neodpustím jednu poznámku. Osobně si myslím, že takoví hráči, jako Adediran nebo Kim, by měli být už v základní sestavě. Jsou rychlí, draví a technicky vyspělí (podotýkám, že nejsem Pražák, že hráče hlouběji neznám, usuzuji jen podle toho, co jsem viděl).
Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvláštˇ“.