PORTRÉTY Z JULISKYŠtěpán Krunert
    FANSHOP

Primárním cílem je výchova hráčů, říká trenér devatenáctky Kulvajt

17. 10. 2020 | Kateřina Škvárová, Lukáš Šonský

Primárním cílem je výchova hráčů, říká trenér devatenáctky Kulvajt

Na Dukle působil už jako hráč, teď vede coby trenér nejstarší dorost do 19 let. A jeho svěřenci si zatím vedou na výbornou – z osmi zápasů prohráli jediný a vedou tabulku. Přinášíme v plné verzi aktualizovaný rozhovor s Tomášem Kulvajtem, který vyšel v zápasovém Hlasateli z Julisky.

Osm zápasů, 21 bodů a skóre 31:13. Duklácký dorost U19 vlétl do letošní sezony jako uragán. Poprvé prohrál až před koronavirovou přestávkou minulý týden, kdy podlehl Mladé Boleslavi. Jinak dorostenci porazili silný Liberec i Teplice.

Tomáši, jsou podle tebe hlavní atributy vydařeného startu sezóny? Z osmi zápasů jste jen jednou prohráli a vedete tabulku.
Já bych to nijak nepřeceňoval, protože jsme teprve na začátku sezóny. Ta soutěž je, co se týče kvality jednotlivých týmů, velmi nevyrovnaná. Jsou tam týmy s vysokou kvalitou jako Liberec. Na druhé straně jsou tam zase slabší týmy, se kterými jsou naše vítězství víceméně “povinná”. Ohledně samotného vstupu do sezóny jsme na začátek dostali přijatelné soupeře. První silnější prověrka naší formy byl ve čtvrtém kole zápas v Jablonci a v pátém Liberec. I Teplice jsme zvládli hlavně díky produktivitě v druhém poločasu skvěle. V obou těchto zápasech byla na klucích znát velká touha po vítězství a sounáležitost. Naopak mě mrzí porážka v Mladé Boleslavi, kde jsme díky několika absencím museli v sestavě alternovat, což bylo bohužel na výkonu znát. Zápas jsme nezvládli výsledkově, ani herně. Postrádal jsem tam mnohem větší zaujetí a dravost, která nás zdobila právě v zápasech s Libercem a Teplicemi.

Je cílem postup do nejvyšší soutěže?
V Dukle je pro nás dlouhodobě primární výchova mladých hráčů a jejich začleňování do vrcholového fotbalu, potažmo do A týmu. V tomto panuje v klubu jasné nastavení a shoda. Na druhou stranu cítíme, že by byl posun našich týmů mezi dorosteneckou elitu přínosem a již několik let po sobě naši hráči napříč dorosteneckými kategoriemi ukazují při konfrontaci s extraligovými týmy, že bychom se v nejvyšší soutěži rozhodně neztratili. Takže na otázku odpovídám ano. Postup je naším cílem, ale vytyčili jsme si ho hlavně v rámci týmu. Od vedení nemáme žádné konkrétní zadání, co musíme či nemusíme splnit. Naopak máme klid na práci a to se jednoznačně promítá i v tréninkovém procesu. Z něj opět začínají z týmu vykukovat někteří talentovaní hráči stejně jako v minulých sezonách. Myslím, že je ale důležité si před každou sezónou říci, s čím do sezóny jdeme, a čeho chceme dosáhnout. Zda se nám postoupit podaří ukáže až naše sportovní kvalita v průběhu celé sezóny. 

Jak bys charakterizoval úroveň vaší dorostenecké ligy? A jakým fotbalem se snažíte prezentovat?
My se snažíme hrát atraktivní fotbal v duchu “duklackého” způsobu hry, což znamená kombinační, kreativní, pestrý, rychlý, přímočarý. I za cenu chyb jsou k tomuto způsobu hry kluci dlouhodobě vedeni už odmala a my se je v tom snažíme udržet i před přechodem do dospěláků. Samozřejmě někdy se nám to daří více, někdy méně. Často je zde i spoustu okolních vlivů. Když vezmu například právě zápas s Libercem, tak kvůli karanténě nám vypadli někteří důležití hráči. Na druhou stranu díky tomu dostali prostor jiní kluci, kteří si o základní sestavu řekli svou kvalitou, přístupem a pracovitostí v tréninku. Musím říct, že to zvládli velice dobře. Proti Mladé Boleslavi se nám naopak na vynucené změny nepodařilo zareagovat adekvátně. Co se týče atraktivity hry, obecně jsou dorostenecké soutěže živelnější, herně otevřenější a méně svázané taktikou. Díky tomu jsou z mého pohledu pro diváka mnohem atraktivnější oproti mnohým zápasům dospělých. Tímto bych rád všechny na naše zápasy pozval, ať si každý udělá obrázek sám.

Je pro kluky těžké skloubit tréninky se školou?
Kluci vlastně trénují v profesionálním režimu. Mají 5-6 tréninků týdně plus zápas. Částečné individuální plány mají nejstarší kategorie dlouhodobě. Kluci odchází ze školy o něco dříve, aby stihli začátky tréninků. Víceméně je to nutnost vzhledem k tomu, že v zimním tréninkovém období jsme omezeni osvětlenými tréninkovými plochami a nevešli bychom se v těch nejvytíženějších časech na hřiště. Ze začátku je to především otázka adaptace kluků na náročnější režim a to klade vyšší nároky na jejich domácí přípravu a samostudium, ale jelikož trénink začíná a tím pádem i končí dřív, mají více času na přípravu do školy, ale i pro sebe. Celkově je tenhle režim z pohledu sportovní přípravy příznivější než pozdní tréninky, návrat domů, večeře a úpadek ke spánku, takže kluci si toto nastavení dlouhodobě pochvalují.

Jak tuto situaci vnímají školy? Máte zpětnou vazbu, jak přistupují ke sportovcům?
Většinou komunikujeme se školami především v případech, kdy se vyskytnou nějaké problémy například v podobě zhoršeného prospěchu apod. Avšak těm, kteří studium zvládají dobře, učitelé často vychází vstříc. Snažíme se tréninky kombinovat i tak, aby hráči na nosné a stěžejní předměty nechyběli a v trénincích hledáme alternativy. Kluci jdou například trénovat s jinou kategorií, která trénuje později, nebo si něco odběhají, nebo odposilují po konzultaci s kondičním trenérem individuálně. Snažíme se obojí skloubit tak, aby kluci nepřicházeli ani o školu ani o trénink.

Otázka na závěr: prozraď nám, jak oslavuješ výhry v zápasech?
Výhry oslavuji jen s klukama hned po zápase týmovým pokřikem, ale jinak žádné vyloženě výherní rituály nemám.

 

Fotogalerie


Partneři klubu