Dukla doma prohrála s Příbramí

Hodnocení trenéra:

Pavel Tobiáš: „Na to utkání jsme se pečlivě připravovali hned z několika důvodů. Ten hlavní byl, že Dukla byla bezprostřední soupeř v tabulce a my jsme potřebovali smazat ty mínusové body, které jsme ztratili doma s Brnem. Věděli jsme, že to tu nebude vůbec jednuduché, ale také jsme věděli, že domácí nejsou v úplé herní pohodě a že by v případě obdržení gólu mohli být nervóznější. Proto jsme se první půli snažili ohrožovat branku. Myslím, že už šance Bednáře byla po gólu volající a nakonec se nám podařilo dát gól.

Ve druhém poločase domácí stupňovali tempo a hráli výborný kombinační fotbal. Možná, že pro nás dobře, až příliš komplikovaný, protože na hrotu měli dva vysoké útočníky, kterých jsem se obával, ale těch míčů se k nim dostávalo poskrovnu. Hrálo se hodně ve středu hřiště a naše hráče to stálo nesmírné množství sil. Jsem hrozně šťastný, že jsme to dnes zvládli tříbodově, s vypětím opravdu všech sil a jsem hrdý na hráče, že k tomu zápasu takhle přistoupili, protože, opakuji, to utkání vůbec nebylo jednoduché, soupeř byl hodně kvalitní a tyhle body pro nás mají cenu zlata.“

Luboš Kozel: „Dnes jsme chtěli potvrdit minulé vítězství, i když se říká, že vyhrát dvakrát za sebou doma je těžké. Ač jsme měli v první půli více ze hry, byli jsme nepřesní a takové to zajištění po ztrátě míče od nás nebylo dobré. Díky tomu jsme Příbram pouštěli do rychlých protiútoků, které samozřejmě využívala. Obrovskou šanci měl Bednář, ale pro nás to nebylo dostatečné varování, a tak si nás povodil Štípek a my jsme si dali vlastní branku. Čímž jsme si ten zápas ještě víc ztížili. Ve druhém poločase, kdy jsme přidali druhého útočníka, se náš tlak v pokutovém území zvětšil, ale chybělo nám finále. Takže jsme byli na míči a Příbram bránila. Po vyrovnání jsme sahali – Bergerovo zakončení v prvním poločase, tečovaná střela Považance a druhá Bergerova šance mířená do šibenice, ale na bod jsme nedosáhli.“