PORTRÉTY Z JULISKYPatrik Brandner
    FANSHOP

TOMÁŠ BERGER

narozen 22. srpna 1985, útočník

Syn legendárního záložníka Sparty a české reprezentace Jana Bergera se narodil v Praze na Letné. Táta běžel ze stadionu špinavý od škváry a v kopačkách, aby odvezl mámu do porodnice. Ale už v Tomášových osmi měsících se rodina přestěhovala do Švýcarska, kde táta dostal angažmá v FC Curych. Byl třetím synem svých rodičů, do Švýcarska však odjel jediný, bráchové zůstali v Praze. Vyrůstal tudíž jako jedináček. Táta, kterého dříve provázela pověst velkého bouřliváka a výtržníka, byl sice doma impulzivní, ale Tomáš s ním zažil úplně jiné časy. Jeho bohémství zná pouze z vyprávění. Sám byl jako kluk klidný a pod vlivem švýcarského prostředí i puntičkářský. Německy se naučil ve školce, sám, naprosto přirozeně. Nebyl příliš mazlivý, protože takoví nebyli ani jeho rodiče. Bydleli na okraji Curychu uprostřed krásné přírody, Tomáš hrál od pěti let tenis. Když táta ukončil profesionální kariéru, stal se správcem tenisových kurtů. Cítil, že by si přál, aby se tenisu věnoval víc než fotbalu. To se také stalo. Sice od šesti let začal hrát fotbal v FC Schlieren, ale až do třinácti let to byl pro něj druhý, doplňkový sport. Táta byl jako kluk se školou na štíru, ale hlídal, aby se Tomáš učil. A on se učil dobře a docela rád. Už jako kluk pochopil, že táta nechválí. Povahově jsou každý jiný. Táta je velký bojovník, výbušný. Tomáš je spíš klidnější, uzavřenější.

V roce 1999 se ho rodiče zeptali, jestli by se chtěl vrátit do Prahy. Neumí to vysvětlit, jiný než švýcarský život nezažil, ale vždycky ho to táhlo do Čech. Po třinácti letech se vrátili. Přišel do sedmé třídy, ale neuměl psát česky. První rok tedy nebyl klasifikován. Česká škola mu přišla dobrodružná a učení mu šlo. Ve třinácti začal hrát fotbal ve Spartě. Tři roky, včetně hostování v Meteoru. V mužské kategorii hrál v FK Brandýs nad Labem, divizi v Sokolu Ovčáry, v roce 2004 se vrátil do Sparty B, kde si za celou sezónu nezahrál ani minutu. Rozhodl se odejít za tátou, který trénoval v Dukle pražský přebor. Nikdo netušil, že za šest let bude Dukla opět v první lize, a už vůbec nenapadlo samotného Tomáše, že bude hrát někdy vrcholově fotbal. Vystudoval jazykové gymnázium a udělal úspěšně přijímací zkoušky na dvě vysoké školy. Byl ve druhém ročníku vysoké školy stavební, když se rozhodoval, že se fotbalu definitivně vzdá. Ale do Dukly přišlo nové vedení a celý klub, včetně Tomáše, čekala nová éra. Michal Prokeš ho přesvědčil, aby si odchod od fotbalu ještě rozmyslel. Tomáš tušil, že táta by měl radost, kdyby ještě zabojoval. Praktická cvičení ve škole se mu kryla s tréninky, věděl, že se studiem by byl konec. Netušil, jak se mu bude dařit, ale nakonec vsadil na fotbal. V roce 2009 získala Dukla druholigovou licenci a on se stal výraznou tváří týmu, který v roce 2011 vybojoval postup do nejvyšší soutěže. Nečekaný zvrat v jeho „nekariéře“. 

Nikdy ho nebavily bary a diskotéky, společenský život příliš nevyhledával. Když potkal svou první velkou lásku, vzal si ji za ženu. Nebrala si tehdy slavného fotbalistu, ale obyčejného kluka, který si hrál jen tak pro radost. Prarodiče jeho ženy jim věnovali dům v Brandýse nad Labem. Obdivuhodně ho buduje, stará se o něj a pročítá knihy Jak se staví komín nebo Dlažby z kočičích hlav. Dlouho toužili po dítěti, mají Františka a právě k němu přibyla malá slečna Antonie.

Svůj první ligový gól věnoval v duchu tátovi, který na něj nikdy nezanevřel, i když se zdálo, že jeho snažení končí v krajském přeboru. Tomáš se musel srovnat s tím, že bude vždy srovnáván se svým slavným otcem, kterého chtěl Real Madrid. Ačkoliv on je levák, zatímco táta byl pravák. Ale spojuje je radost z gólů. Možná, kdyby táta s mámou nebyli v dětství tak neústupní a neburcovali Tomášovu povahu k bojovnosti, ani by dnes fotbal nehrál. Nemá tu pravou ctižádostivou touhu. Jeho uzavřenost někdy hraničila se smutkem, a i když měl fotbal vždycky rád, často se do něj musel nutit. Na hřišti však nechá duši. Poznal, co je to stoupat a padat, hlava z gólů se mu nezatočí. Ví, jak jsou pomíjivé. Ale strašně se z nich raduje. Dnes je střílí i za svého nejlepšího kamaráda z týmu, Petra Malého, který náhle a předčasně musel ze zdravotních důvodů skončit. Sešli se už jako kluci v Břevnově, pak ve Spartě a nakonec v Dukle, kde společně prošli cestu z krajského přeboru do první ligy.

Tomáš Berger vlastně vyvrací představy o tom, jak by měl vypadat špičkový fotbalista, kterým bezesporu je. Není příliš rychlý, nevyniká ani v soubojích, není ani elegantní běžec. Diváci ho milují. Vyhrává či se umisťuje pravidelně na prvních místech v anketě fanoušků O nejoblíbenějšího hráče Dukly, mnohokrát byl vyhlášen mužem zápasu či hráčem ligového kola. Individuální ocenění však vůbec nevnímá, snad ho opravdu nezajímají. Ve chvíli, kdy byl na čele tabulky ligových střelců a měl jít kopat penaltu, které proměňuje s klidem a přehledem, přenechal ji spoluhráči, kterému se po zranění střelecky nedařilo. Možná proto působí na hřišti tak svobodně, riskuje, když se nedaří, svou intuicí proměňuje zápasy. Umí soupeře překvapit, vymyslet něco nečekaného, mimo strategii i taktiku. Levonohý fotbalista s vynikající kopací technikou a finální přihrávkou. Pracuje na obrovském prostoru a jeho mimořádná fotbalová inteligence z něj činí vyzrálou osobnost týmu, které se říká „rozdílový hráč“. 

listopad 2015

Po vypršení smlouvy v červnu 2016 opustil po jedenácti letech Duklu. Jeho novým působištěm je Bohemians 1905.

Fotogalerie

                 

Zpět na výpis galerie hráčů
 


Fotogalerie


Partneři klubu

carbounion.czadidas.cztop4football.czfides.cz
carbounion2sportprogres.cznh-hotelsHET