PORTRÉTY Z JULISKYFilip Rada
    FANSHOP

MICHAL SMEJKAL

narozen 21. února 1986, obránce

S bratrem, starším jen o rok a sedm měsíců, vyrůstali v paneláku na okraji Plzně, velmi blízko přírodě. Oba s fotbalem začínali ve Viktorce Plzeň, starší bratr se tolik neprosadil, byl střídajícím hráčem, ale současně jedním z nejlepších střelců týmu. Byl jasně gólový typ, ke vstřelení branky mu stačilo nastoupit na deset minut. Vždycky spolu měli blízký vztah a na prahu dospělosti, kdy mezi nimi proběhl zásadní rozhovor, si slíbili, že budou navždy stát jeden za druhým. To platí dodnes. Táta byl policista a hrál fotbal v Jihlavě, máma pracovala jako účetní, nakonec pracovala také u policie a když začal po roce 1989 táta se strejdou podnikat, založila si i ona účetní firmu. Michal je už deset let s jejími službami velmi spokojen, je odbornicí právě na sportovní účetnictví. Když se rodiče seznámili, bylo mámě šestnáct, tátovi osmnáct let. Patří k sobě dodnes, rozvod je něco, co v celé široké rodině, která se intenzivně stýká, neexistuje.

Když mu byly tři roky, jeli se podívat na chalupu třicet pět kilometrů od Plzně, kterou posléze rodiče koupili, přestavěli a v jeho patnácti letech se tam přestěhovali. Vztahy v jejich rodině byly těsně provázané, mnoho času trávili společně s prarodiči, bratranci, sestřenicemi… Hlavou rodiny byl jednoznačně táta, který u synů napravoval "nepravosti", výjimečně i vařečkou nebo rákoskou. Máma však byla ta, která ho dokázala korigovat. Především však byl Michal záviděníhodný syn. Oblíbený u profesorů i u dětí, i když byl premiant třídy. Učení mu připadalo jednoduché, navíc byl vychován k poslušnosti. Maminka se těšívala na třídní schůzky, neboť její syn byl vždycky vychválen.  Platilo to i na gymnáziu, kde kráčel v bratrových stopách a navázal na velmi dobré jméno, které tam bratr zanechal. Michal se učil tak dobře, že se vyhnul přijímacím zkouškám jak na gymnázium, tak na vysokou školu, což byl rád, protože byl trémista. Chytrý kluk, který si uvědomoval zodpovědnost i následky. Pocity nervozity a trémy zažíval v žácích i na hřišti, ba dokonce ještě když vstoupil jako mladík do A týmu Plzně. Dnes už s myslí umí pracovat tak, aby ho hlava poslouchala. Schopnost analytického myšlení je velká výhoda, která však současně může hráče limitovat. Když hráč nepřemýšlí, nemá ani výčitky. Když však dokáže svou inteligenci využít svobodně, tak, aby ho nesvazovala, umí srovnat své emoce, posune se herně o třídu výš. Umí číst hru, vymyslet nečekané situace i přihrávky, být o krok napřed. Takovým hráčem si přál být. Byl přijat na Vysokou školu ekonomickou, ale nakonec studovat vůbec nezačal, což maminka, která dbala na vzdělání, oplakala. On však v devatenácti viděl svou cestu jinde. Jeho fotbalový ročník byl neobyčejně silný, šest hráčů z něj hraje první ligu. V rodičích měl velkou oporu, táta ho motivoval, ale současně nevytvářel tlak, který by ho stresoval. V devatenácti hrál svůj první zápas v A týmu. Nastoupil v útoku, proti Spartě Praha a dal gól. Nejemotivnější zážitek fotbalového života. Kluk z dorostu dal gól Spartě, v ochozech jedenáct tisíc diváků. Byl v reprezentačních výběrech U19 - U21, i v reprezentaci se blýsknul hattrickem, nastupoval tam na postu hrotového útočníka.  V době jeho vstupu do vrcholového fotbalu hrála Plzeň o záchranu, takže když v roce 2008 dostal nabídku z Teplic, znamenalo to růst jeho kariéry. Zažil tam nejlepší fotbalové časy a do roku 2012, kdy ho oslovila Mlada Boleslav, měl za sebou téměř osm desítek ligových startů v drese Teplic. Nicméně hned v prvním roce nového angažmá, v odvetném utkání Evropské ligy proti islandskému celku Thór Akureiry, musel být po srážce s brankářem vystřídán. Vyšetření ukázalo vážné několikeré zranění - poškozené menisky, pohmoždění lýtkové kosti a naštípnutou zadní část holenní kosti. Kromě dříve poškozených vazů v kotníku do té doby nezažil vážnější zranění. Téměř rok fotbalového života zmizel v nenávratnu. Byl to dlouhý rok. Nejhorší byl první měsíc. Rekonvalescence byla náročná, cítil se neskutečně unavený, nebyl schopen se koncentrovat ani na četbu knih, bolest všechno přebíjela. A k tomu příliš mnoho času na přemýšlení. Ležel u rodičů, dobře viděl, jak těžce to snáší, i když se snažili nedat nic najevo. Zvlášť empatická maminka, po které tuto vlastnost zdědil. Po zranění nastoupil v Mladé Boleslavi do B týmu, nebylo to ideální. Nicméně v roce 2014 o něj projevila zájem pražská Slavie a on odešel na půlroční hostování. Dýchla tu na něj síla a tradice klubu, mimochodem svůj první gól v drese sešívaných vstřelil právě Dukle. Mladá Boleslav si ho po půl roce opět stáhla do svých řad, ještě si zahrál předkola Evropské ligy UEFA a na jaře 2015 okusil první zahraniční angažmá. Působil sedm měsíců v kazašském klubu Okžetpes FK. Odtud se vrátil do Boleslavi a v lednu 2016 do pražské Dukly, ve které hraje mimo jiné i několik cizinců.  Po své osobní zkušenosti zahraničního hráče má k nim jinou citlivost a přesnější vhled do jejich situace než míval dřív. Ocitl se v jejich kůži, ví, co to obnáší. 

Když byl zraněný, napsal na internet na seznamku. Pak text smazal. Nicméně jeho současná přítelkyně si ho vyhledala na facebooku a ozvala se mu. Sešli se, dnes mají před svatbou, která se chystá v červnu. Jsou stejně staří, partnerka se hned zapojila do rodinného byznysu a skvěle zapadla do rodiny. Michal se bude ženit poprvé a je přesvědčen, že naposled, protože tak to v jejich rodině chodí. Navíc je rodinný typ a těší se i na potomka. Takže svatba a pak už není na co čekat. Jeho blízcí pro něj udělali vždycky všechno, co mohli. Chtěl by být stejný.

Měsíce prožité v Kazachstánu pro něj měly nesmírný význam. V cizí zemi měl najednou mnohem více času. Dostal příležitost znovu si srovnat myšlenky, rozhodnout se, jak chce dál žít, jak ovlivňovat lidi kolem sebe. Najednou byl pryč chaos a spěch. Hodně četl, hlavně literaturu týkající se osobnostního rozvoje. Knihy Mnich, který prodal svoje Ferrari. Sedm návyků skutečně efektivních lidí.  Nebo Jak získávat přátele a působit na lidi. V počítači má právě připravený titul Cesta pokojného bojovníka, což je mimo jiné kniha, která je jednou z motivačních pro mladé hráče Dukly pod vedením Petra Fišara. Michal byl v Dukle přiřazen na post stopera, ale je výrazně univerzálním hráčem. Začínal jako obránce, pak defenzivní záložník, v reprezentaci se prosadil jako útočník. Silný v rozehrávce i ve vzdušných soubojích, pracovitý, pozitivní, inteligentní, těžce manipulovatelný. Do Dukly tak vstoupil nejen zkušený fotbalista, ale i silná zralá osobnost.

únor 2016

V červnu 2017 ukončil profesionální kariéru.

Fotogalerie

                       

Zpět na výpis galerie hráčů
 


Fotogalerie


Partneři klubu

carbounion.czadidas.cztop4football.czfides.cz
carbounion2sportprogres.cznh-hotelsHET