Naše soutěž se jmenovala „Vezmi tátu do Vipky“. Kdo vás osobně přivedl k lásce k fotbalu, byl to váš otec?
Ano, myslím si, že to byl můj tatínek. Fotbal ještě stále aktivně hraji, ale už to samozřejmě není takové, jaké to bývalo. (směje se)
Jak dlouho už navštěvujete zápasy Dukly?
Pravidelně navštěvujeme zápasy Dukly především poslední dva roky. Od té doby, kdy začal syn plavat za Duklu.
Co říkáte na dosavadní výsledky Dukly?
Myslím si, že kluci mají hroznou smůlu. Technicky jsou na tom tak, že bych se některé z nich nebál vzít i do reprezentačního výběru. Především hraje Dukla líbivý fotbal, který hrála i za působení bývalého trenéra Kozla. Z toho důvodu bych navštěvoval její zápasy, i kdyby byla třeba na posledním místě.
Jak vidíte šance Dukly v současné sezoně?
Po zápase s Mladou Boleslaví bych Duklu viděl klidně na první místo. Bohužel mají kluci trošku smůlu. Zároveň bych si přál, aby klub také vydělal nějakou tu korunu, takže by bylo fajn, kdyby skončili do třetího místa.
Kterého hráče Dukly považujete za svého oblíbence? Shodnete se na tom se synem?
Já jich mám samozřejmě víc. Manželka má jako svého jednoznačného favorita Ondru Vrzala. Na tom se s ní samozřejmě shodu, ale zároveň mám rád technicky dobře vybavené hráče, jako jsou například Néstor nebo Hanousek. Pro syna je na prvním místě klub. Je přeci jen ještě trochu malý (7 let). On Duklou žije, má všechno oblečení, dokonce i spí jen v dukláckém, ale zatím žádného oblíbence nemá.
Co byste vzkázal hráčům A-týmu?
Hlavně ať neodchází, ať vydrží a stále bojují za Duklu. Ono se jim to jednou pořádně vyplatí. Třeba až skončí do toho třetího místa. (směje se) Ale jednoznačně bych jim chtěl ještě popřát zdraví, protože to je nejdůležitější.