Srb a Chorvat, oba kapitáni svých posledních týmů. Oba na prvním zahraničním angažmá. Josip Jurendič a Branislav Miloševič přišli do Dukly na 2 roky primárně na post beka, pojďme si je trochu představit.
Branislav pochází z Bělehradu. Josip z vesnice Slavonski Šamac, nedaleko Slavonského Brodu.
B: „K fotbalu mě přivedl táta, který byl také fotbalista a od dětství mě vedl ke sportu,“ vzpomíná Branislav.
J: „S fotbalem jsem začínal právě u nás na vesnici v 7 letech, pak jsem přišel do NK Záhřeb.
Za svou kariéru Branislav na rozdíl od Josipa prošel několika kluby.
B: „Prošel jsem kluby jako Partizan Teleoptik, Jagodina a nakonec FK Rad. Nejkrásnější zážitky mám právě z posledního klubu FK Rad, je to můj druhý domov, který mám moc rád.“
J: „Já jsem odchovancem NK Záhřeb, který ze mě vychoval profesionálního fotbalistu. Tam jsem zažil všechny dobré i špatné momenty fotbalového života.“
Oba byli vůdci svého týmů.
B: „Ano, byl jsem kapitánem. A jsem za to moc rád, v klubu jsem měl velkou důvěru a podporu.
J: „ V NK Záhřeb jsem vedl velmi mladý a nezkušený tým, přesto jsme bojovali na předních příčkách nejvyšší chorvatské ligy.
A právě to, že má Dukla velmi mladý tým, byl jeden z důvodů, proč se Josip pro Duklu rozhodl.
J: „Do Dukly jsem přišel jako volný hráč. Dukla mě oslovila před koncem sezony, s tím, že o mě mají zájem. Upřímně řečeno, měl jsem spoustu nabídek z jiných zemí, ale rozhodl jsem se pro Duklu, protože se mi líbí ambice a organizace tohoto klubu. Je tu mladý tým, dobrý trenér, připomíná mi to tu trochu Záhřeb. A to je důvod, proč jsem se rozhodl jít do Prahy a udělat další krok dopředu ve své kariéře. Chci Dukle pomoci dosáhnout všech stanovených cílů, které jsou velmi vysoké.
B: „Do Dukly jsem měl možnost jít už před rokem, ale nakonec to nedopadlo. Teď už jsme to dotáhli do konce.“
A jak se tu hráčům líbí?
B: „Moje první dojmy jsou velmi pozitivní, kluci nás velmi dobře přijali. Je tu hodně hráčů od nás, kteří pochází sice z jiných zemí, ale mluví stejným jazykem. Čája a Dino (Aldin Čajič a Dino Kluk, pozn. redakce) jsou pro nás s Josipem velkou pomocí. Moc jim za to děkuju.
J: „Jsem rád, že tu je Aldin Čajič, který mi hodně pomáhá. A samozřejmě Branislav s Dinem (Branislav Miloševič a Dino Kluk, pozn. red.). Je to mnohem jednodušší. Ukázali nám město, seznámili nás s místními zvyky. Na první pohled tu je vše fascinující a krásné.