Ľuboš se připojil během zimního soustředění k týmu a včera se stal do 30. června 2014 hráčem Dukly. Jak se k nám do klubu dostal, zda je rád, že je po dlouhé době v téměř "domácím" prostředí či jak se popere s Prahou, jsme se ho zeptali v následujícím rozhovoru.
Jak sis našel cestu na Duklu?
Všechno vzniklo přes jednoho mého známého, kterého jsem kontaktoval s prosbou o pomoc s hledáním nějakého klubu. On se pak zkontaktoval s trenérem Lubošem Kozlem a následně mi volal, zda bych chtěl přijet za Duklou na Kypr na testy. Tak jsem jel.
K jaké dohodě tedy došlo?
Zatím jsme se domluvili na půl roku do 30. června a pak se uvidí. Mužstvo vypadá dobře, kabina mě přijala bez problémů, takže si myslím, že tu nebude žádný problém.
Z kabiny někoho znáš?
Tak znám vlastně všechny Slováky, co tu jsou. Zbyňka Pospěcha znám z Petržalky a pak ještě Patrika Gedeona s Lubošem Kaloudou.
Takže to žádný krok do neznáma nebyl. Po dlouhé době ses vrátil do země, kde nebude žádná jazyková bariéra, jsi rád?
To byla jedna z rozhodujících věcí, proč jsem na Duklu přikývl. Měl jsem totiž ještě nabídku jít do Arménie, ale z toho důvodu, že mám malého syna a chodí už do školky a hůře by se to zvládalo, tak i kvůli němu jsem zvolil Duklu.
Takže rodina tě následuje při každém angažmá?
Ano, ono je to pro hráče lepší, když má rodinu pořád nablízku. A i manželka chce, abychom byli všichni pohromadě.
Takže teď se stěhujete do Prahy. Máš rád velká města?
Já pocházím z vesnice, takže na mě bude Praha určitě velká, ale nějak tu budu muset existovat.(smích) Ale je to pěkné město, je tu spoustu památek, parků a možností k vyžití.