Ondro, do Dukly přicházíš na hostování ze Sparty. Jaké bylo přijetí?
Přijetí bylo příjemné, jak ze strany vedení, tak hráčů. Zůstal jsem v pražském klubu, tak jsem spokojen.
Jak jsi zapadl do party kolem zkušeného Patrika Gedeona a Jana Vorla?
Tady není problém. Zapadl jsem dobře. Kluci jsou v pohodě. Přeci jen to není moje první štace. Nejsem malej kluk, abych z toho byl vyjukanej. Rychle se adaptuji na nové prostředí.
Kvůli zranění jsi rok a půl nehrál. Jaký byl návrat na hřiště po takové době?
První zápas po návratu jsem odehrál za Spartu v Dubaji v zimní přípravě proti mistrovi Iránu. Hodně jsem se na to těšil a dopadlo to dobře.
Zdraví vydrželo...
To bylo pro mě nejduležitější. Zdraví vydrželo. Jsem stoprocentně fit. Silnější. Jak fyzicky, tak psychicky.
Jsme na soustředění v Nymburce. Jak to zvládáš?
Soustředění je pro mě příjemné. Všechno děláme s míčem. To je pro fotbalistu důležité. Nejsou tu žádné běhy v lese nebo na atletické dráze. Tréninky jsou uzpůsobeny tak, že to člověka opravdu baví. Mám z toho radost.
V přípravě jsi nastoupil proti Bohemians. Jak se ti hrálo po letech v Ďolíčku?
Byl to pro mě zvláštní zážitek. Vrátil jsem se do prostředí, které znám. Těšil jsem se na ten zápas. A i když jsme prohráli 1:0, tak jsme podle mě podali dobrý výkon.
Strávil jsi čtyři roky v Groningenu. Když porovnáš oba kluby, co ti vyjde?
V Groningenu to bylo samozřejmě jiné. Mají mnohem větší rozpočet, kupovali hráče po celém světě. To nelze snad ani srovnávat. Na Dukle se mi líbí, jak zde dělají fotbal. Dukla chce hrát fotbal. Tréninky mají hlavu a patu. Cítím na sobě, že se zlepšuji.
Co říkala rodina na tvůj přestup do Dukly?
Přítelkyně byla ráda, že jsem zůstal v Praze. A otec s dědou mi přejí hodně štěstí. Dukla jim je sympatická.
Těšíš se na začátek ligy?
Těším se moc. Po dlouhé pauze, kdy jsem nemohl hrát, jsem teď hodně nabuzený. Mám velkou motivaci a chuť něco dokázat. Jsem rád, že mi Dukla dala šanci. Chtěl bych jí to splatit svými výkony na hřišti.