Období v letech 1948 – 1952 (A.T.K)
Původní název Dukly zněl ATK – Armádní tělovýchovný klub. Vznikl v roce 1948 z armádní jedenáctky reprezentačního mužstva fotbalistů ve vojenské základní službě. Toto mužstvo nehrálo pravidelně, nastupovalo většinou jen k mezinárodním zápasům s týmy jiných armád.
V roce 1946 se zúčastnilo mistrovství spojeneckých armád a probojovalo se až do finále. Pod názvem Armádní XI, ale už s pravidelným mužstvem složeným z registrovaných hráčů-vojáků, začali armádní fotbalisté v roce 1948 bojovat o účast v nejvyšší soutěži. O čtrnácté účastnické místo v lize se utkali s vítězem soutěže ROH (turnaje, ve, kterém hrála nejlepší podniková mužstva), MZK Pardubice. O postupujícím rozhodlo teprve třetí utkání v Bratislavě. Armádní XI vyhrála 5:1. V kvalifikaci a v prvních ligových zápasech hráli za armádní tým tito hráči: Jonák, Folta, Zástěra, Vedral, Zemánek, Sláma, Sloup, Vlk, Holiš, Kokštejn, Tibenský, Muller, Sršeň, Třeška, Vokoun, Trubač, Gašparik.
V prvních letech byl ATK pouze průměrným ligovým mužstvem. Na nedostatek ligových hráčů si přitom nemohl stěžovat, spíše naopak. V letech 1949, 1950 a 1951 obléklo ligový dres ATK v každém ročníku na třicet fotbalistů. V padesátém roce sloužilo na Strahově, kde měl ATK svůj domov, šedesát čtyři fotbalistů. Tehdy ještě neexistovala jiná armádní sportovní střediska a všichni fotbalisté nastupující vojenskou základní službu – ligoví, divizní a často i z nižších soutěží přicházeli na Strahov. Ale přesto z nich nebylo možno utvořit stálé mužstvo, protože každý rok odcházela polovina vojáků domů a na jejich místa nastupovali nováčci, kteří se museli přizpůsobovat novému prostředí a režimu a někteří z nich navíc nepodávali v armádním dresu výkony, jakých byli schopni v civilních oddílech.
Vedle každoročního střídání hráčů se v ATK ve velmi krátkých intervalech střídali i trenéři. V prvních třech letech trénovali ligové mužstvo Zástěra, dr. Raigl, Čapek, Vévoda, Ženíšek a další. Obrat k lepšímu nastal na podzim 1951, kdy se stal trenérem ATK Karel Kolský, bývalý hráč AC Sparty Praha. Kolský věděl, že dobrý kolektiv může vytvořit jedině ze stálých členů a usiloval o vybudování stálého kádru mužstva. Jeho snaha se setkala s pochopením, a tak v roce 1952 měl ATK už několik stálých hráčů. První byli brankáři Pavlis a Dolejší, záložník Pluskal, levé křídlo Dobay, později přibyli Masopust, Ladislav Novák, Ječný, Hertl, Šafránek, Urban a Borovička. Kolský s nimi začal trénovat tvrdě a náročně, tak jak u nás ještě žádné mužstvo netrénovalo. Výsledky samozřejmě nepřišly hned, ale tvrdá práce dala základ pozdějším vynikajícím výsledkům a úspěchům.